Tiché setkání s kolegou z roku 1943

Mgr. Olga Klepáčková

Urol. praxi. 2026;27(3):124

Když byl v dubnu 1942 do terezínského ghetta deportován MUDr. Karel Fleischmann (1897–1944), dermatolog a venerolog z Českých Budějovic, přišel stejně jako ostatní vězni o téměř vše, co do té doby utvářelo jeho profesní i osobní život. Jeho dochované texty nám dnes umožňují znovu naslouchat profesnímu hlasu lékaře, jehož pozornost se ani v krajních podmínkách neomezovala pouze na pacienty. Směřovala také k organizaci péče a k lidem, kteří ji společně vytvářeli. Co nám dnes může říci způsob, jakým jeden lékař přemýšlel o péči v podmínkách radikálně odlišných od našich?...

Chirurgická léčba striktur přední uretry u muže

Surgical treatment of anterior urethral strictures in males

MUDr. Jaroslav Ženíšek, Ph.D.

Urol. praxi. 2026;27(3):128-138 | DOI: 10.36290/uro.2026.026

Chirurgická léčba striktur močové trubice je dominantní kategorií v rekonstrukční urologii, s nutností komplexního pochopení nabídky dostupných operačních technik. Ani jedna z technik nemůže být dostačující k řešení všech případů. Výsledek rekonstrukce musí splňovat náročná funkční kritéria, ale i estetické požadavky, zejména při řešení striktur penilní uretry. Je důležité si osvojit komplexní rozhodování pomocí známých algoritmů a vybírat postup s přihlédnutím k potenciálním budoucím komplikacím.

Výskyt malignit po primární onkologické léčbě karcinomu močového měchýře

Incidence of second primary malignancies after primary oncological treatment of bladder cancer

MUDr. Anna Žaloudeková, MUDr. Lucia Ježíková, prof. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.

Urol. praxi. 2026;27(3):139-143 | DOI: 10.36290/uro.2026.013

Druhé primární malignity patří mezi významné pozdní následky onkologické léčby, jejichž kumulativní incidence dosahuje přibližně 15 % během 20 let sledování od první malignity a riziko jejich vzniku je ve srovnání s běžnou populací několikanásobně vyšší. Pacienti po primární onkologické léčbě karcinomu močového měchýře, který patří mezi časté malignity s rostoucím počtem dlouhodobě přežívajících, představují z tohoto pohledu vysoce rizikovou skupinu, u níž nabývá problematika pozdních následků léčby zásadního významu. Nejčastěji se vyskytují nádory asociované s kouřením, zejména karcinomy plic a laryngu, dále nádory prostaty, kolorekta a ledvin. Zvýšený...

Současné možnosti léčby inkontinence moči po radikální prostatektomii: od rehabilitace k implantabilním systémům

Current treatment options for urinary incontinence after radical prostatectomy: from rehabilitation to implantable systems

MUDr. Martin Pollák, MUDr. Pavel Navrátil, Ph.D., FEBU

Urol. praxi. 2026;27(3):144-148 | DOI: 10.36290/uro.2026.030

Inkontinence moči po radikální prostatektomii představuje jednu z nejvýznamnějších funkčních komplikací léčby karcinomu prostaty. Přestože se chirurgická technika i perioperační péče dále zlepšují, část nemocných má přetrvávající únik moči i dlouhodobě po operaci. Efektivní péče vyžaduje odlišení převážně stresové inkontinence od urgentní nebo smíšené symptomatologie, posouzení tíže úniku, dynamiky spontánního zlepšování, předchozí radioterapie, eventuální uretrální či anastomotické patologie a také očekávání pacienta. Současná léčba je založena na postupném přístupu: v časném období po výkonu dominuje konzervativní management založený na vedené rehabilitaci...

Co by měl urolog vědět o endometrióze

What a urologist should know about endometriosis

doc. MUDr. Michael Fanta, Ph.D.

Urol. praxi. 2026;27(3):154-158 | DOI: 10.36290/uro.2026.014

Endometrióza je časté gynekologické onemocnění, definované přítomností a růstem tkáně podobné děložní sliznici (endometriu) mimo děložní dutinu. Ektopická endometriální tkáň vyvolává v místě svého výskytu a okolí chronickou zánětlivou reakci. Prevalence se pohybuje kolem 10–15 % žen ve fertilním věku a typickými klinickými projevy jsou chronická pánevní bolest (až v 90 %) a sterilita (v 50 % případů). Onemocnění se obvykle dělí do tří hlavních typů podle lokalizace a hloubky infiltrace: povrchová, ovariální a hluboká endometrióza (deep endometriosis, DE), kam patří i endometrióza močového traktu (urinary tract endometriosis,...

Využití molekulárně biologických technik k detekci urologických a pohlavně přenosných infekcí

Application of molecular diagnostic methods in the detection of urological and sexually transmitted infections

RNDr. Kateřina Černá, Ph.D., RNDr. Jana Martínková Němcová, Ph.D., RNDr. Radek Šíma, Ph.D.

Urol. praxi. 2026;27(3):159-164 | DOI: 10.36290/uro.2025.079

Urologické infekce představují významný zdravotní problém vyžadující rychlou a přesnou diagnostiku. Klasické metody, zejména kultivace, zůstávají zlatým standardem, avšak mají omezení v rychlosti a citlivosti. Molekulárně biologické techniky nabízejí vyšší specificitu, citlivost a možnost detekce nekultivovatelných či obtížně kultivovatelných agens. Uplatňují se nejen při diagnostice běžných i komplikovaných infekcí, ale i při monitorování rizikových pacientů např. po transplantaci ledviny. Článek shrnuje principy, indikace a praktické využití těchto metod v klinické praxi a zdůrazňuje jejich roli v moderní diagnostice urologických infekcí.

Lékové interakce v terapii nádorových onemocnění ledvin

Drug interactions in the treatment of kidney cancer

Mgr. Lucie Kovářová, PharmDr. Milada Halačová, Ph.D.

Urol. praxi. 2026;27(3):169-175 | DOI: 10.36290/uro.2025.063

Karcinom ledviny představuje asi 2,2 % všech solidních nádorů dospělé populace. Jeho záchyt bývá převážně náhodný a díky moderním zobrazovacím technologiím je rozpoznán v raných stadiích. Dominantní postavení v léčbě lokalizovaného nádoru má léčba chirurgická. Léčba metastazujícího karcinomu byla dlouhodobě velmi problematická, proto zavedení cílené terapie a imunoterapie představovalo zásadní pokrok a významně zlepšilo prognózu pacientů. Moderní farmakoterapie však současně přinesla i nové výzvy, zejména v oblasti lékových interakcí a v managementu nestandardních nežádoucích účinků spojených s protinádorovou léčbou.

Erektilní dysfunkce - praktický přehled farmakoterapie

Erectile dysfunction - a practical overview of pharmacotherapy

MUDr. Filip Vlček, MUDr. Tomáš Hradec, FEBU, MUDr. Peter Polaček, MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU, FECSM, MBA

Urol. praxi. 2026;27(3):149 | DOI: 10.36290/uro.2025.098

Erektilní dysfunkce je časté multifaktoriální onemocnění, které významně ovlivňuje kvalitu života mužů a může být časným markerem kardiovaskulárního onemocnění. Článek podává praktický přehled současných možností farmakoterapie erektilní dysfunkce v souladu s aktuálními doporučeními Evropské urologické asociace. Základním pilířem léčby zůstávají inhibitory fosfodiesterázy typu 5, jejichž účinnost, bezpečnost a farmakokinetické vlastnosti jsou detailně diskutovány. Při selhání perorální terapie jsou popsány alternativní farmakologické postupy včetně topického, intrauretrálního a intrakavernózního podání alprostadilu. Důraz je kladen na individualizovaný...

Zriedkavý prípad kompletne zdvojeného dutého systému ľavej obličky s ureterohydronefrózou a ureterokélou

A rare presentation of a complete duplicated left renal collecting system complicated by ureterohydronephrosis and ureterocele

MUDr. Paulína Kubalcová, PhD., MUDr. Elena Loumová, MUDr. Anna Katanová, prof. MUDr. Ingrid Hodorová, PhD., MUDr. Michaela Uhrinová Vukušičová

Urol. praxi. 2026;27(3):176-179 | DOI: 10.36290/uro.2025.083

Prezentujeme prípad 70-ročného onkologického pacienta so skvamocelulárnym karcinómom pery, u ktorého bol pri úvodnom ultrazvukovom vyšetrení brucha, z dôvodu onkologickej kontroly, nesprávne interpretovaný nález v oblasti ľavej obličky, ako jednoduchá solitárna cysta. Až kontrolné ultrazvukové vyšetrenie s odstupom dvoch rokov odhalilo masívnu dilatáciu kalichovo-panvičkového systému hornej a strednej tretiny ľavej obličky s výraznou redukciou hrúbky priľahlého parenchýmu, čo zodpovedalo pokročilej hydronefróze s prítomnou dilatáciou ľavého močovodu v celom jeho priebehu až po ureterovezikálnu junkciu s vyklenutím do lúmenu močového mechúra - typický...

Testikulární plazmocytom

Testicular plasmacytoma

MUDr. Michal Buchta, MUDr. Vladimír Hořava, MUDr. Jana Mihályová

Urol. praxi. 2026;27(3):180-183 | DOI: 10.36290/uro.2025.082

Autoři uvádí kazuistiku pacienta s relapsem mnohočetného myelomu ve formě raritního solitárního testikulárního plazmocytomu bez systémového relapsu. Kazuistika popisuje multidisciplinární přístup zahrnující pohled urologa a hematoonkologa na daný raritní případ, od prvního záchytu pacienta s atypickým ultrazvukovým nálezem varlete po konsenzus odborníků s naplánováním další dispenzarizace. V tomto článku autoři dále přibližují problematiku mnohočetného myelomu a testikulárního plazmocytomu jako vzácného nálezu především u starších pacientů.

Obézní pacient v ordinaci urologa: doporučení pro každodenní praxi

Obese patients in the urologist's office: recommendations for everyday practice

MUDr. Martin Vigláš

Urol. praxi. 2026;27(3):165-168 | DOI: 10.36290/uro.2025.066

Prevalence obezity v České republice (ČR) je podle nejnovějších údajů SZÚ z roku 2023 relativně vysoká - obezitou trpí přibližně 21 % mužů a 18 % žen, nadváhou je postiženo 49 % mužů a 36 % žen. S pacientem s nadměrnou hmotností se proto urolog setkává ve své praxi téměř denně. Obezita jako komplexní metabolické onemocnění významně ovlivňuje průběh mnoha urologických diagnóz - od zvýšeného rizika nefrolitiázy a urologických malignit až po poruchy erekce, neplodnost a komplikace při operacích. Tento článek shrnuje vliv obezity na jednotlivá urologická onemocnění, u nichž je obezita zásadním faktorem a současné možnosti léčby obezity v ČR.

Preskripce zdravotnických prostředků stomickou sestrou

Prescription of medical devices by a stoma nurse

Mgr. Pavla Örhalmi

Urol. praxi. 2026;27(3):184-186 | DOI: 10.36290/uro.2026.008

Preskripce zdravotnických prostředků nelékařskými zdravotnickými pracovníky představuje jednu z významných změn v oblasti kompetencí sester v posledních letech. V průběhu čtyř let lze identifikovat dva zásadní milníky, které preskripci zdravotnických prostředků sestrou výrazně ovlivnily. Prvním bylo zavedení nové kompetence v roce 2022, druhým pak zavedení povinného elektronického poukazu (ePoukaz) od roku 2026. V roce 2026 došlo také k úpravě preskripčního omezení pro nelékařské zdravotnické pracovníky. Předkládaný příspěvek se zaměřuje na preskripci zdravotnických prostředků v kompetenci stomické sestry a propojuje legislativní rámec této kompetence...