Urol. praxi. 2026;27(3):139-143 | DOI: 10.36290/uro.2026.013
Druhé primární malignity patří mezi významné pozdní následky onkologické léčby, jejichž kumulativní incidence dosahuje přibližně 15 % během 20 let sledování od první malignity a riziko jejich vzniku je ve srovnání s běžnou populací několikanásobně vyšší. Pacienti po primární onkologické léčbě karcinomu močového měchýře, který patří mezi časté malignity s rostoucím počtem dlouhodobě přežívajících, představují z tohoto pohledu vysoce rizikovou skupinu, u níž nabývá problematika pozdních následků léčby zásadního významu. Nejčastěji se vyskytují nádory asociované s kouřením, zejména karcinomy plic a laryngu, dále nádory prostaty, kolorekta a ledvin. Zvýšený výskyt byl popsán také u hematologických malignit (konkrétně chronické lymfocytární leukemie), kožních nádorů či nádorů štítné žlázy. Riziko je nejvyšší v prvních pěti letech po diagnóze. Mezi hlavní rizikové faktory patří mužské pohlaví, vyšší věk, kouření a vlivy spojené s onkologickou léčbou, zejména s radioterapií. Naopak významné zvýšení rizika druhé malignity nebylo jednoznačně prokázáno u chemoterapie na bázi cisplatiny ani intravezikální BCG terapie. Pacienti po léčbě karcinomu močového měchýře proto vyžadují dlouhodobé sledování zaměřené nejen na detekci recidivy, ale i na časný záchyt dalších malignit a důslednou prevenci.
Second primary malignancies represent a significant late complication of cancer treatment, with a cumulative incidence of approximately 15% over 20 years of follow-up and a several-fold higher risk compared to the general population. Patients after oncological treatment for bladder cancer, which is a common malignancy with a growing number of long-term survivors, constitute a particularly high-risk group in this regard, in whom late treatment-related complications are of major clinical importance. The most frequently observed secondary malignancies are smoking-related tumors, particularly lung and laryngeal cancer, followed by prostate, colorectal, and renal malignancies. An increased incidence has also been reported for hematological malignancies (notably chronic lymphocytic leukemia), skin cancers, and thyroid cancer. Risk is the highest within the first five years after the initial cancer diagnosis. The main risk factors include male sex, older age, smoking, and treatment-related factors, especially radiotherapy. In contrast, no significant increase in risk has been clearly demonstrated for cisplatin-based chemotherapy or intravesical BCG therapy. A shared aetiology, particularly tobacco exposure, also plays an important role. Therefore, patients treated for bladder cancer require long-term follow-up aimed not only at detecting recurrence but also at the early diagnosis of secondary malignancies and the implementation of effective preventive strategies.
Vloženo: 15. duben 2026; Revidováno: 30. duben 2026; Přijato: 4. květen 2026; Zveřejněno: 21. říjen 2026 Zobrazit citaci
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...