Urolog. pro Praxi, 2006; 3: 95
V letošním roce je urologické oddělení nemocnice v Českých Budějovicích organizátorem výroční konference České urologické společnosti. Co pamatuji, je to již třetí konference, kterou oddělení pořádá. Předchozí proběhly v létech 1987 a 1993. Vzhledem k tomu, že na urologické oddělení do Českých Budějovice jsem nastoupil v roce 1986, tedy před dvaceti roky, je tento okamžik vhodný pro určitou rekapitulaci, kam dospěla urologie za posledních dvacet let na příkladu českobudějovického oddělení. Tehdejší urologické oddělení reprezentovalo průměrné periferní urologické pracoviště, kde bylo jasně zřetelné, že urologie se odštěpila od chirurgie. Diagnostické...
Urolog. pro Praxi, 2006; 3: 102-107
Hyperaktivní močový měchýř (overactive bladder – OAB) je syndrom charakterizovaný kombinací symptomů – urgence, časté nucení k mikci a urgentní inkontinence. Pro stanovení diagnózy OAB nemusí být přítomny všechny vyjmenované symptomy najednou a nemusí být provedeno urodynamické vyšetření. Prevalence OAB je v naší populaci relativně vysoká a postupně se zvyšuje tak, jak populace stárne. Tím se stává nejen zdravotním, ale i socioekonomickým problémem. V poslední době je tomuto problému věnována velká pozornost jak mezi lékaři pečujícími o pacienty s OAB, tak mezi farmaceutickými firmami, které se snaží vyvinout ideální lék na léčbu OAB. Toto...
Urolog. pro Praxi, 2006; 3: 108-110
Infekce močových cest jsou považovány za nejčastější bakteriální infekce, které se vyskytují v průběhu celého života s různou frekvencí u obou pohlaví. Hlavními původci akutních infekcí dolních cest močových jsou převážně uropatogenní kmeny Escherichia coli. Kromě klinické symptomatologie má rozhodující význam pro léčbu stanovení bakteriurie a určení citlivosti na antibiotika. Poněvadž tento požadavek nelze vždy splnit, je nutné akceptovat empirické léčebné režimy za předpokladu, že jsou k dispozici výsledky z dlouhodobého sledování citlivosti hlavních močových patogenů. Nitrofuranová chemoterapeutika splňují tato kritéria, poněvadž mají široké antibakteriální...
Urolog. pro Praxi, 2006; 3: 112-116
Autor sa formou súhrnného prehľadu zameriava na urgentnú inkontinenciu moču. Hyperaktívny močový mechúr (HMM) bol nedávno definovaný ako komplex príznakov urgencie s alebo bez urgentnej inkontinencie moču (UIM), obvykle s polakizúriou (močenie viac ako 8 krát za deň) a nyktúriou (močenie viac ako dvakrát v noci), ak sa nevyskytujú patologické alebo metabolické faktory, ktoré tieto symptómy môžu spôsobiť. HMM je vysoko prevalentný, má negatívny dopad na kvalitu života postihnutých jedincov a znamená aj významnú ekonomickú záťaž pre spoločnosť. Podaný stručný prehľad epidemiológie, pravdepodobnej etiológie a patofyziológie, diagnostiky a liečby tzv....
Urolog. pro Praxi, 2006; 3: 117-121
Hematurie je vždy závažným příznakem onemocnění močového traktu. U dětí je její příčinou většinou zánětlivé onemocnění nebo stav po poranění močového traktu. Na rozdíl od dospělých jde u dětí výjimečně o příznak nádorového onemocnění, nejčastěji Wilmsova tumoru ledvin. Hematurií se však mohou manifestovat i jiná nádorová onemocnění ledvin, močového měchýře a prostaty (karcinom ledviny ze světlých buněk, epiteliální tumory, rabdomyosarkom aj.). Cílem článku je upozornit na tato výjimečná, přesto však vyskytující se onemocnění dětí.
Urolog. pro Praxi, 2006; 3: 122-126
Infekce močových cest jsou spolu s infekcí respiračního a zažívacího traktu nejčastější infekční choroby vůbec. Zastoupením v populaci se jednotlivé onemocnění významně liší, stejně jako názory na správnou terapii uroinfekcí. Infekce urogenitálního traktu (UGT) lze dělit podle řady hledisek: etiologického agens, prostředí vzniku, přítomnosti komplikujícího onemocnění, dle časového průběhu, závažnosti postižení pacienta apod. Pro běžnou klinickou praxi je zásadní rozlišit, zda nemocný trpí infekcí horních, nebo dolních močových cest, zda jde o stav sobstrukcí a zda je nemocného nutné hospitalizovat. U infekcí genitálu je nutno rozhodnout o riziku pohlavního...
Urolog. pro Praxi, 2006; 3: 135-136
Ke konzervativní léčbě benigní hyperplazie prostaty (BHP) jsou indikování rizikové faktory progrese...
Urolog. pro Praxi, 2006; 3: 128-129
Autoři uvádějí kazuistiku vzácného onemocnění, jehož podkladem je vrozená hypoplazie jednoho z kavernózních těles s následnou laterální deviací penisu při erekci. Nález je operačně řešen modifikovanou operací dle Nesbita. Výsledkem je kompletní pooperační korekce penilní, deformace bez zkrácení kontralaterální strany.
Urolog. pro Praxi, 2006; 3: 130-132
Cíl: Cílem práce je retrospektivní analýza výsledků a rizik použití dlouhodobě nefunkčního močového měchýře při transplantaci ledviny. Soubor: Bylo hodnoceno 58 pacientů, kteří neměli žádnou nebo minimální diurézu a byli transplantováni v letech 2002–2004 . Soubor byl tvořen 20 ženami a 38 muži, průměrný věk byl 45,8 let. Doba anurie byla průměrně 43,4 měsíce, nejkratší 12 měsíců. Soubor byl rozdělen na dvě podskupiny. První tvořili nemocní s ledvinným selháním způsobeným glomerulopatií (chronická glomerulonefritis, polycystosis, atd.) – 42 pacientů. Ve druhé byli pacienti s intersticiální nefritis nebo refluxní nefropatií – 16 pacientů.
Urolog. pro Praxi, 2006; 3: 137-138
U rozsáhlých urologických operačních výkonů může vzniknout potřeba krevní transfuze. Mezi tyto výkony řadíme cystektomii, radikální prostatektomii či nefrektomie pro objemné tumory. Operačních výkonů, které vyžaduje krevní převody je však v urologii celá řada. I přes moderní péči o transfuzní prostředky a testování dárců je krevní převod dosti rizikovým výkonem, zvláště kvůli patogenům, které mohou být krví přenášeny. Dosud je na téměř všech pracovištích standardní metodou odběr a podání (tzv. autotransfuze) autologní krve. Jde tedy o krev, která je pacientovi v době od tří do jednoho týdne před operací odebrána na transfuzní stanici a v době operační...
Urolog. pro Praxi, 2006; 3: 140-142
Guidelines Evropské urologické společnosti definují biochemickou recidivu po radikální prostatektomii jako hodnotu PSA vyšší než 0,2 ng/ml. Jsem přesvědčen o tom, že tuto hodnotu lze použít jen v případě, kdy nemůže laboratoř stanovit PSA přesněji. Biochemická recidiva nevzniká totiž skokem, ale spojitě. Elevace PSA odpovídá zmnožování prostatických buněk a jejich dělení je samozřejmě postupné. Stanovíme-li pro biochemickou recidivy tak vysokou hodnotu, jako je 0,2, tedy 200 tisícin, dlouho úmyslně zavíráme oči před skutečností, že primární léčba selhala.