Urol. praxi, 2013; 14(4): 147
Urol. praxi, 2013; 14(4): 152-156
V uplynulých letech bylo v Evropě registrováno několik nových preparátů pro léčbu pokročilého karcinomu prostaty – abirateron, enzalutamid a cytostatikum cabazitaxel. Právě díky novým lékům, léčebným postupům a poznatkům v patogenezi choroby jsme schopni nemocným nejen zlepšit kvalitu života, ale dokonce jej i významně prodloužit.
Urol. praxi, 2013; 14(4): 157-159
Karcinom prostaty je u nás nejčastějším nově diagnostikovaným nádorovým onemocněním mužů. Ze strany patologů a urologů je vyvíjena maximální snaha o co nejpřesnější diagnostiku a nejlepší možnou léčbu pacientů postižených tímto nádorovým onemocněním. V důsledku toho byla původní klasifikace diferenciace acinárního adenokarcinomu prostaty navržená profesorem Gleasonem a jeho spolupracovníky několikrát modifikována. Výrazné změny v hodnocení, zejména tkáně prostaty získané punkční biopsií, byly dohodnuty v roce 2005 v rámci uropatologického kongresu v San Antoniu (ISUP 2005). V průběhu následujících let bylo publikováno několik recentních prací...
Urol. praxi, 2013; 14(4): 160-164
Převládajícím urologickým problémem u geriatrických pacientů jsou symptomy dolních močových cest (LUTS). Nejčastěji zahrnují inkontinenci, nestabilitu detruzoru nebo benigní hyperplazii prostaty. Každodenní fungování staršího pacienta je těmito potížemi afektováno, a tím se snižuje kvalita jeho života. Pomoc je mnohdy svízelná. Řešením by mohla být farmakoterapie. Avšak vzhledem k užívání mnoha léčiv na jiné zdravotní potíže je zde vysoká pravděpodobnost vzniku nežádoucích účinků. Proto je potřeba každého takového pacienta posoudit individuálně a postupovat velice obezřetně.
Urol. praxi, 2013; 14(4): 166-169
Nejčastější příčinou stresové inkontinence u mužů je iatrogenně nebo traumatem způsobená insuficience sfinkteru. Postprostatektomická inkontinence má největší dopad na kvalitu pacienta. Autoři ve své práci uvádějí přehled o diagnostice a možnostech řešení tohoto problému.
Urol. praxi, 2013; 14(4): 170-172
K posouzení příznaků dolních močových cest je důležité používat objektivní metody, protože subjektivně popsané potíže nemusí zcela odpovídat realitě a mohou se u každého pacienta výrazně odlišovat (1, 2, 3). Proto se v diagnostice symptomů dolních močových cest používají vyšetřovací metody k získání objektivních výsledků (4, 5, 6). Uroflowmetrie patří mezi základní urodynamické metody a její hlavní předností je neinvazitivita, jednoduchá proveditelnost, snadná reprodukovatelnost a možné opakování v čase.
Urol. praxi, 2013; 14(4): 192-194
Urol. praxi, 2013; 14(4): 174-177
Předčasná ejakulace je druhou nejčastější sexuální dysfunkcí. Trápí nejen samotné pacienty, ale i jejich partnerky. Ještě nedávno byly výsledky terapie této poruchy velmi špatné. S nástupem nových psychofarmak, zejména moderních antidepresiv, se naše možnosti ovlivnění této poruchy výrazně zlepšily. V naší práci jsme se pokusili podat souhrnný přehled terapeutických možností. Lékař má na výběr biologickou léčbu či psychoterapii. Jako nejúčinnější se jeví kombinace obou, s důrazem na farmakoterapii.
Urol. praxi, 2013; 14(4): 184-186
Práce se zaměřuje na záchyt karcinomu prostaty u pacientů s hladinou PSA (prostatický specifický antigen) nižší než 4 ng/ml. Klade si za cíl posoudit agresivitu zachycených tumorů a na základě takto zjištěných údajů se vyjádřit k „hraniční“ hodnotě PSA k indikaci biopsie prostaty.
Urol. praxi, 2013; 14(4): 187-188
Malakoplakie močového měchýře je vzácný typ zánětu sliznice měchýře, vyvolaný atypickou imunitní reakcí na chronickou, nejčastěji kolibacilární, infekci. Popisujeme případ pacientky, u které granulomatózní postižení sliznice močového měchýře způsobilo obstrukci ústí obou močovodů a renální selhání. Histologickým vyšetřením endoresekátu byla prokázána malakoplakie. Článek shrnuje základní diagnostické a terapeutické postupy u tohoto méně častého onemocnění urotraktu.
Urol. praxi, 2013; 14(4): 189-191
Dezinfekce zdravotnických prostředků patří mezi základní postupy při poskytování bezpečné zdravotní péče, mnohdy je prováděna rutinně dle dlouhodobě zavedených postupů bez akceptování nových možností a požadavků. Současné možnosti dezinfekčních postupů a procesů, přístrojového vybavení v návaznosti na povinnosti poskytovatele zdravotní péče stanovené v mnoha právních předpisech ztěžují orientaci zdravotníků v dané problematice.
Urol. praxi, 2013; 14(4): 178-182
Bolest je složitý fenomén, je považována za symptom u akutních stavů a za syndrom, pokud přejde do chronického stadia. Bolest může představovat krátký oznamovací, resp. varovný signál, který není nutné léčit, upozorňuje na nežádoucí nebo varovné reakce organizmu při určité noxe. Taková bolest se označuje za akutní, někdy se též uvádí termín „běžná bolest“ u bolestí, se kterými se pravidelně setkáváme při sportu, po námaze, či při degenerativních onemocněních vyššího věku. Chronická bolest vzniká progresí a pokračováním bolestivé symptomatologie, mnohdy má významné bio-psycho-sociální konsekvence. Je třeba jí terapeuticky řešit prakticky...