Urologie pro praxi, 2007, číslo 5

Urolog. pro Praxi, 2007; 8(5):

Místo urologa v koncepci péče o uroonkologické pacienty

Urologist‘s position in conception of treatment of urooncology patients

Miroslav Hanuš

Klíčová slova: koncepce péče, urologický pacient

V posledních letech dochází u jednotlivých specializací k vymezování předmětu jejich oboru. Sféra zájmů i faktické péče, někdy zachází do původně výlučné péče oboru jiného. Zvláštní postavení má onkologie, která je zatím konglomerátem tří oborů: interny, chirurgie a radiologie. Přesto nedávná vyhláška MZ přisuzuje dominantní postavení klinickým onkologům. V tomto novém kontextu hledáme definici postavení urologa, který historicky i aktuálně diagnostikuje a léčí některá uroonkologická onemocnění a měl by v této praxi ve stejném rozsahu pokračovat. Budou nutná společná jednání mezi urologickou a onkologickou reprezentací a nalezení uspokojivého konsenzu. Článek se snaží upozornit na možná úskalí í problémy, které strana urologická zatím optimálně neřeší.

In recent years, the subject field of individual specialities has narrowed down. The sphere of interest as well as actual care sometimes overlap with the care originally provided exclusively by another discipline. A specific status is ascribed to oncology which is a blending of three disciplines: internal medicine, surgery, and radiology. Nonetheless, a recent Ministry of Health order attributes a dominant position to clinical oncologists. In this new context, a definition of the urologist‘s position is being sought who can both historically and currently diagnose and treat some urooncologic diseases and who would be supposed to continue in this practice to the same extent. Mutual negotiations between urology and oncology representatives will be required to reach a satisfactory consensus. The article aims to highlight the possible pitfalls and problems which have not been addressed by the urology part so far.

Plná verze článku