Hyaluronát sodný (kyselina hyaluronová - HK) je látka, která se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Je součástí vrstvy glykosaminoglykanů (GAG) nacházející se na povrchu urotelu močového měchýře a v tekutinách očí a kloubů. Přípravky tohoto typu se podávají přímo do močového měchýře a předpokládá se, že v něm dočasně nahrazují vrstvu GAG, která u pacientů s intersticiální cystitidou (IC) může být poškozená. Použití HK je pluripotentní a používá se jak v rámci prevence toxického působení onkologické léčby, a to především radioterapie, tak k léčbě chronických infekcí dolních cest močových způsobených jak bakteriálně, event. autoimunitně v rámci IC.

Na vzniku erektilní dysfunkce coby nejčastější mužské sexuální dysfunkce se kromě známých rizikových faktorů mohou paradoxně podílet i medikamenty určené k léčbě zmíněných rizikových faktorů. Vědomi si skutečnosti, že na vzniku i poruchách erekce se podílí více faktorů znemožňujících izolované studium pouze jednoho z nich, popisují autoři v článku vliv jednotlivých skupin antihypertenziv na erektilní funkci.

V tomto sdělení prezentujeme dvě kazuistiky s diagnostikovaným primárním uroteliálním karcinomem (TCC) prostaty. Oba pacienti byli primárně indikováni k chirurgické léčbě, jeden však posléze potřeboval reoperaci a druhý adjuvantní chemoterapii. Tato vzácná forma nádoru může být obsažena jako solitární komponenta či jako smíšený prostatický tumor. K úspěšné léčbě primárního uroteliálního karcinomu prostaty je nutná především přesná diagnostika ve spolupráci s patologem zejména pro odlišný přístup k léčbě oproti konvenčnímu adenokarcinomu prostaty.

Článek pojednává o roli ARTA preparátů zejména v terapii metastatického kastračně rezistentního karcinomu, uvádí dostupná
data a jejich využití v praktickém rozhodování v léčbě.

Koncem září připomíná Evropská urologická společnost důležitost urologie pro širokou veřejnost. Projekt zahrnuje množství edukačních aktivit v jednotlivých zemích Evropské unie. I v České republice probíhá několik lokálních akcí, které upozorňují na vybraná onemocnění, obvykle zaměřená na populaci mužů. V letošním roce Česká urologická společnost uspořádala již 2. ročník (URO)logických kroků ke zdraví. Mottem akce bylo „Urologie – moderní obor pro všechny generace“. Není jistě třeba připomínat, že urologické problémy mohou provázet již v rámci prenatální diagnostiky naše nejmenší. Méně či více závažná onemocnění s různou frekvencí postihují pacienty od miminek až po seniory. Proto vzniklo i video s cílem upozornit na nejdůležitější okruhy chorob, se kterými k nám naši nemocní nejčastěji přicházejí: https://www.youtube.com/watch?v=lqpzJHfvUGQ.

Katetrizace močového měchýře je invazivní aseptický výkon, který s sebou nese infekční i neinfekční rizika. Článek se zabývá
problematikou infekcí močového ústrojí spojených s katetrizací, zejména pak jmenuje rizikové momenty v oblasti zavádění
močového katétru a v oblasti péče o zavedený močový katétr. V článku jsou uvedeny možnosti prevence těchto infekcí, které
vyplývají z doporučení HICPAC/CDC a jsou pak v závěru přehledně shrnuty jako doporučení pro praxi.

Hlavním stimulem pro tvorbu krátkého textu bylo nejen vědomí mimořádné a náročné ošetřovatelské péče v urologii, jež se
během posledních let etablovala do vysoké specifikace, ale současně i snaha předložit možnosti získání specifických vědomostí
pro sestry a jejich praktický rozvoj dovedností v klinické praxi.

Nedostatek zdravotnických pracovníků je v současné době považován za závažný celosvětový problém. Vzhledem k očekávaným demografickým změnám se dá předpokládat ještě jeho další eskalace v budoucnu. Zabránění odchodu zkušených a kvalifikovaných sester z profese může být pro řešení tohoto problému klíčové. V současné době dostupná data naznačují, že důvodem rozhodnutí o změně profese u sester nemusí být pouze nedostatečné finanční ohodnocení nebo individuální charakteristiky sester, ale především velké množství faktorů týkajících se kvality jejich pracovního prostředí. Tyto faktory přitom mají vliv nejen na narůstající fluktuaci sester, ale také negativně ovlivňují kvalitu poskytované zdravotní péče. Řešení kvality pracovního prostředí zdravotnických pracovníků včetně sester se zdá být pro dosažení jejich optimálního počtu v budoucnu zásadní, stejně jako pro dosažení optimální úrovně kvality poskytované péče.

Imunoterapie pacientů s metastatickým renálním karcinomem zažívá nebývalou renezanci, přesto je toto onemocnění stále nevyléčitelné. Použití různých checkpoint inhibitorů a protinádorových vakcín však vede k dalšímu prodloužení přežívání pacientů s touto diagnózou. Máme již výsledky studie III. fáze s anti-PD-1 protilátkou nivolumabem, další jsou s napětím očekávány. Taktéž již došlo k ukončení náboru do studie III. fáze – ADAPT, ve které se kombinuje cílená terapie s protinádorovou vakcínou, výsledky studie fáze II s touto léčbou jsou velmi povzbudivé. V uvedeném přehledu se věnujeme jak checkpoint inhibitorům, tak i některým vakcínám. Léčba cytokiny je zmíněna jen okrajově pro jejich dnes již marginální význam, i když nelze v budoucnu vyloučit jejich použití v kombinaci se stávající léčbou či ve vysokých dávkách u různých genotypů renálního karcinomu.

Hyperaktivní měchýř charakterizovaný epizodami urgence, vysokou frekvencí močení, nykturií a u větší části pacientů i urgentní inkontinencí postihuje 20–30 % seniorů nad 70 let. Léky volby jsou antimuskarinika (močová spasmolytika), která prokazují konzistentně superioritu léčby oproti placebu, a to srovnatelně se středním věkem. Ve stáří z důvodů věkově podmíněných orgánových změn, častých komorbidit a polyfarmakoterapie je výhodné podávat antimuskarinika s vyšší tkáňovou selektivitou, nepřestupující hematoencefalickou bariéru a s malým potenciálem lékových interakcí. Dáváme přednost formám s řízeným uvolňováním, u nichž je výskyt nežádoucích účinků nižší. Uvedeny jsou závěry a doporučení evropských Incontinence Guidelines 2017 Evropské urologické asociace s ohledem na vyšší věk.

Operácia je iatrogénnym zákrokom a významným zásahom do života dieťaťa, ako aj celej rodiny. Návšteva zdravotníckeho zariadenia vyvoláva u väčšiny detí neistotu, strach, nedôveru, pretože sa tu stretávajú s nevyhnutnými bolestivými zákrokmi a postupne získavajú nové, často negatívne skúsenosti. V poslednom období sa uplatňuje zásada spoločného prijatia matky s dieťaťom do nemocničného zariadenia, ako to deklaruje Charta práv hospitalizovaného dieťaťa. V mnohom závisí od druhu operácie, ako aj od prístupu sestry a celého zdravotníckeho tímu, ako dieťa zvládne operáciu samotnú a ako sa vyrovná s pooperačnými psychickými následkami.

Se selháním léčby monosymptomatického nočního pomočování (MNE) se stále setkávají lékaři pečující o děti s touto formou inkontinence. Možný neúspěch terapie MNE je způsoben nejen multifaktoriální etiologií a neznalostí jednoznačné kauzální léčby, ale velmi často špatnou spoluprací s dítětem i s jeho rodinou a mnohdy i ne zcela správnou diagnostikou formy MNE. V článku jsou probrána některá možná pochybení ze strany rodičů i lékaře v diagnostickém a léčebném procesu.

Prostatitida je jedním z nejčastějších zánětlivých onemocnění, se kterým se setkáváme v urologické praxi (24). Ročně tvoří pacienti s prostatitidou okolo 25 % mužů, kteří vyhledají lékaře pro potíže z oblasti urogenitálního traktu (25). Prostatitida (lépe prostatický syndrom) je diagnostikována na základě příznaků, mikroskopického a kultivačního vyšetření prostatického exprimátu a moče (28). Příčinný patogen je odhalen jen v pěti až deseti procentech případů (38). Nejnovější klasifikací prostatitid (doporučovanou European Association of Urology) je klasifikace navržená NIDDK/NIH (National Institute of Diabetes, Digestive and Kidney Diseases/National Institutes of Health), která odlišuje bakteriální prostatitidu (akutní a chronickou) od syndromu chronické pánevní bolesti (CPPS) (40). U většiny pacientů je léčba prostatitid empirická (28).

Cílem práce je shrnutí nových dat týkajících se prevalence symptomů dolních močových cest (LUTS) a hyperaktivního měchýře (OAB) v dospělé populaci. V poslední době bylo publikováno několik rozsáhlých prevalenčních studií. Z jejich výsledků vyplývá, že prevalence OAB je v zemích Evropské unie okolo 16 % u dospělé populace, což je přes 22 miliónů osob starších 18 let. Dále se ukazuje, že 6 z 10 osob starších 60 let má obtíže s LUTS, a to podobně ženy i muži. Také se potvrdilo, že symptomy OAB mají velmi negativní vliv na kvalitu života a významně omezují v každodenních aktivitách nebo pracovních činnostech.