Urotelové karcinómy horných močových ciest (UTUCs - upper tract urothelial carcinomas) sú relatívne menej časté a zahŕňajú 5-10 % všetkých urotelových nádorov. Etiológia a prirodzený vývoj UTUCs sú podobné ako pri urotelových karcinómoch močového mechúra. Histologicky sú karcinómy z prechodných buniek najčastejšími nádormi obličkovej panvičky a močovodu. Existuje mnoho rizikových faktorov pre UTUCs vrátane environmentálnych a genetických rizikových faktorov. Najčastejším príznakom UTUC je hematúria, buď makroskopická, alebo mikroskopická (u 70-80 %), bolesť v boku (pri 20 % nádorov) a hmatateľná bedrová masa (prítomná v približne v 10 %). CT (computed tomography) urografia (CTU) sa stala zobrazovacou metódou voľby na vyhodnotenie UTUC. Pokroky v endoskopických technikách pomohli pri diagnostike, klasifikácii a liečbe tohto ochorenia. Možnosti terapie zahŕňajú viacero spôsobov. Zlatým štandardom chirurgického manažmentu UTUCs je radikálna nefroureterektómia (RNU) s excíziou manžety močového mechúra, ktorá sa v čoraz väčšej miere vykonáva laparoskopicky alebo roboticky s použitím rôznych postupov pre distálny ureter. Neustále sa zvyšuje počet endoskopicky liečených pacientov, s vynikajúcimi onkologickými výsledkami najmä pri ochorení s nízkym (priaznivým) stupňom malignity. Lokálna aplikácia chemoterapeutických prípravkov bola extrapolovaná zo skúseností z karcinómu močového mechúra a môže byť doplnkom k endoskopickému manažmentu u pacientov, u ktorých je nevyhnutné vyhnúť sa RNU.

Akutní infekce močových cest je v dospělé populaci velmi častým onemocněním. Platí zde, že mnohem větší léčebné potíže než infekce akutní, přinášejí chronické a recidivující bakteriální infekce. Tvorba biofilmu je významným faktorem, který umožňuje delší přežívání bakterií a také významně ztěžuje léčbu bakteriálních infekcí. Vzhledem k omezeným možnostem antibakteriální terapie je pochopitelné hledání dalších možností, jak pacientům účinně pomoci. Tyto možnosti již tradičně nabízí fytofarmaka, tedy rostlinné léčivé přípravky. Sdělení se věnuje možnostem registrovaných léčiv rostlinného původu v léčbě akutních infekcí močových cest.

V článku prezentujeme kazuistiku 55letého pacienta se stenózou pyeloureterálního přechodu a vícečetnou kalikolitiázou, který nejdřív podstoupil akutní zavedení stentu pro pravostrannou dilataci kalichopánvičkového systému s následnou laparoskopickou pyeloplastikou s extrakcí kalikolitiázy. Cílem tohoto článku je ozřejmit naše rozhodování a volbu terapeutického postupu u komplikovaného pacienta.

V článku popisujeme kazuistiku pacientky s pararenálním liposarkomem, diagnostický a terapeutický postup u této diagnózy, nejednoznačný nález zobrazovacích metod i chirurgické řešení, histopatologický nález dobře diferencovaného liposarkomu.

Urológia je samostatný medicínsky odbor, ktorý sa zaoberá diagnostikou, liečbou, dispenzarizáciou, prevenciou a výskumom urologických ochorení, vrodených anomálií a úrazov močového ústrojenstva u mužov a žien a tiež chorobami pohlavných orgánov u mužov. Obsahom urológie je aj problematika odberov a transplantácií obličiek a problematika niektorých endokrinných a metabolických ochorení, ktoré majú anatomický alebo funkčný vzťah k urogenitálnemu systému.

Tradiční pracovní setkání Sdružení ambulantních urologů proběhlo 22. a 23. listopadu 2019 v brněnském hotelu Courtyard by Marriot. Novinkou bylo páteční neformální setkání s právníkem České lékařské komory MUDr. Janem Machem, který ochotně odpovídal na dotazy nejen z medicínského práva.

Paratestikulární nádory jsou poměrně vzácně se vyskytující maligní onemocnění. Představujeme kazuistiku 66letého pacienta s diagnózou liposarkomu semenného provazce s časnou metastázou pánevních lymfatických uzlin a následnou paraneoplastickou trombózou levé dolní končetiny.

Inkontinence moči, závažné téma a medicínský i sociální problém. Statistiky ukazují, že až 50 % žen trpí občasným únikem moči. Stresová inkontinence postihuje ženy po celém světě. Odhaduje se, že jen v České republice jich je na 300 tisíc. Ženy postižené inkontinencí mohou trpět silným sociálním vyloučením. „Chtěli jsme, aby se cítily v jakékoliv situaci komfortně. Proto Skupina B. Braun přišla na trh s novinkou na poli stresové inkontinence, která snižuje četnost úniku moči v průměru až o 69 %,“ říká zdravotní sestra a edukační specialistka Olga Panenková.

Perkutánní termoablace je alternativní metoda léčby lokalizovaných tumorů ledvin (T1a). Využívá se především u starších polymorbidních pacientů, kteří nejsou indikování k chirurgickému zákroku. Pooperační výsledek z hlediska celkového přežití po jednom roce je obdobný u pacientů po termoablaci i resekci. Celkové přežití v delším intervalu je lepší u pacientů po resekci ve srovnání se skupinou po termoablaci. Chirurgické řešení této skupiny tumorů je nadále metodou volby.

Vlivem onkologického onemocnění dochází ke změnám metabolismu živin, jejich využití v organismu a mění se požadavky na pokrytí nutriční potřeby. Přirozeným důsledkem je zvýšení nároku na složení jídelníčku a výběr potravin jako primárního zdroje živin. Pacienti a jejich rodiny vyhledávají informace o dietních doporučeních z neověřených zdrojů, které jsou pro ně snadno dostupné a nejsou v souladu se současnými odbornými doporučeními. Již ze specifikace diet je možné detekovat rizika pro pacienta, jako je rozvoj malnutrice nebo přímo nádorové kachexie. Příklad jídelníčku jednoho dne poskytuje možnou predikci pokrytí nutriční potřeby. Nutriční terapeut, jako zdravotnický pracovník zabývající se metabolismem a výživou, má mimo jiné kompetence hodnotit nutriční stav (včetně jídelníčku) pacienta a indikovat potřebné změny v oblasti výživy.

Pánevní lymfadenektomie (PLND) představuje standardní součást stagingu u lokalizovaného karcinomu prostaty (PCa). V současné době je dle doporučení indikována u středně a vysoce rizikového PCa. Využití PLND v poslední době narůstá díky provádění většího množství RP u agresivnějších nádorů. Onkologický význam PLND zůstává nejasný, někteří pacienti po radikální prostatektomii (RP) a PLND s nálezem pozitivních uzlin (pN1) zůstávají dlouhodobě v onkologické remisi, většina ale vyžaduje další adjuvantní nebo salvage léčbu. Přínos PLND musí být vyvážený k riziku perioperační morbidity. Komplikace zahrnují vážné stavy jako symptomatickou lymfokélu, hlubokou žilní trombózu (HŽT), plicní embolii, poranění obturatorního nervu a poranění velkých cév. Cílem tohoto článku je popsat současný pohled guidelines na PLND, doporučení týkající se rozsahu PLND, dále jaké komplikace se vyskytují při provedení PLND, které nomogramy lze použít při vypočítání rizika postižení uzlin a také současný pohled na biopsii sentinelové uzliny a salvage lymfadenektomii.

Nervová a neuromuskulární onemocnění ovlivňují správnou funkci dolních močových cest. Diabetes mellitus je jednou z nemocí, která se výrazným vlivem podílí na poruše této funkce, a to zejména rozvojem periferní neuropatie. V první fázi vede k rozvoji syndromu hyperaktivního močového měchýře, při neléčení dochází ke ztrátě senzitivity a zvyšování rezidua moče až k močové retenci. Hovoříme o diabetické cystopatii. Odhalení fáze postižení močových cest předchází důkladné vyšetření pacienta. Následná léčba bývá zdlouhavá. Pacienty s touto diagnózou je vždy potřeba sledovat, a to i s ohledem na nevyzpytatelnost primární nemoci a tendenci ke změně symptomů v čase.

Malé nádory ledvin, které jsou definovány jako nádory ledvin menší než 4 cm, představují podskupinu nádorů s nízkým maligním a metastatickým potenciálem. Jsou často diagnostikovány v asymptomatickém stadiu jako náhodný nález, zjištěný při ultrazvukovém vyšetření břicha, při počítačové tomografii (CT) s kontrastní látkou nebo při magnetické rezonanci (MR), které jsou provedeny z jiné indikace. Strategie přístupu k malým nádorům ledviny a jejich léčba je individuální. Základem léčby je chirurgická resekce nádoru, alternativou je fokální ablace. U vybrané skupiny pacientů je možné zvolit aktivní sledování. Provedení perkutánní biopsie nádoru je doporučeno před fokální ablací nádoru, mělo by být zváženo také před zařazením pacientů do programu aktivního sledování.

Erektilní dysfunkce postihuje celosvětově více než polovinu mužů ve věku nad 50 let. Její příčiny mohou být různé - somatické i psychické. Účinná léčba erektilní dysfunkce, včetně eliminace vyvolávající příčiny, vede ke zlepšení párové satisfakce a zlepšení kvality života muže i jeho zdraví. Důležitou roli v prevenci i léčbě tohoto onemocnění sehrává též farmaceut.

Úvod: Syndrom hyperaktivního měchýře po radikální prostatektomii je méně časté, ale závažné onemocnění, které může mít velký negativní dopad na kvalitu života.

Spontánna ruptúra ureteru je raritný a zaujímavý stav, ktorý najčastejšie vzniká v dôsledku obštrukcie ureteru. V tomto článku opisujeme kazuistiku pacienta, u ktorého vznikla ruptúra na podklade drobnej litiázy.

Jahve stvořiv Adama se zamyslel a pravil: Není na světě dobře člověku samotnému. On měl tehdy v plánu to, před čím nás drsně varovali na brigádách soudruzi vedoucí (tvoření nejmenších kolektivů), ale lidstvo se stejně rychle rozprasilo. Člověk patří mezi sociální druhy a potřebuje kolem sebe nejen své blízké, ale také pestré hemžení ostatních. Samovazba byla vždy zostřením trestu a poustevníci byli obdivováni nejen pro své pytlácké dovednosti, ale také proto, že svoji samotu snášeli, aniž se zbláznili...

Pacienti s onemocněním diabetes mellitus nejsou v urologické ambulanci výjimeční. Jsou vyšetřováni s projevy běžných urologických onemocnění stejně jako pacienti bez diabetu. Ale také s komplikacemi v oblasti močových cest nebo pohlavních orgánů, které jsou specifické pro diabetického pacienta. Tyto komplikace probíhají nepoznaně delší dobu, mnohdy oligosymptomaticky. Často bývají pro pacienty život ohrožující. Vlastní léčba těchto onemocnění nespočívá jen ve stabilizaci urologického problému, ale i v nastavení a úpravě léčby diabetu. Dá se říct, že diabetes zvyšuje rizikovost urologických obtíží, a naopak urologické obtíže (zejména záněty) mohou vést k dekompenzaci diabetu pacienta.

Primárne karcinómy močovej rúry (PKMR) sú zriedkavé a predstavujú menej ako 1 % malignít urogenitálneho systému. Väčšina údajov sa opiera o štúdie s malým počtom pacientov alebo kazuistické hlásenia. PKMR sa vyskytujú častejšie u mužov a líšia sa podľa miesta a histologického podtypu. Symptómy pacientov často zahŕňajú obštrukciu moču, iritačné mikčné príznaky alebo hematúriu. Medzi rizikové faktory patria uretrálne striktúry, chronické podráždenie močovej rúry, ožarovanie, vírus ľudského papilómu a divertikulá uretry (u žien). Väčšina PKMR je lokalizovaná; avšak u 30 % až 40 % pacientov sa vyskytujú metastázy v regionálnych lymfatických uzlinách. Štádium a anatomická lokalizácia PKMR sú rozhodujúce pre výber spôsobu liečby a sú hlavnými determinantami prognózy a prežitia. Hoci chirurgia a aktinoterapia predstavujú liečebné možnosti pre skoré štádiá alebo pre distálne lokalizované PKMR, pokročilé štádiá a proximálne PKMR vyžadujú multimodálnu terapiu na optimalizáciu prežitia. Potrebné sú ďalšie skúsenosti a multidisciplinárna spolupráca lekárov viacerých odborností.

Metastatický kastračně rezistentní karcinom prostaty je nevyléčitelná forma karcinomu prostaty s nejhorší prognózou a může se vyvinout z nemetastatického kastračně rezistentního karcinomu prostaty (nmCRPC). Byly provedeny tři studie hodnotící léčbu ve specifickém prostředí nmCRPC; PROSPER (enzalutamid), SPARTAN (apalutamid), ARAMIS (darolutamid). Výsledky zahrnují oddálení rozvoje metastatického onemocnění, prevenci symptomů a přínos v celkovém přežití.

Při léčbě pacientů s nádory močového měchýře je důležité dělení na tumory svalovinu infiltrující a neinfiltrující, protože prognóza i terapie v těchto dvou skupinách se podstatně liší. Neinfiltrující nádory měchýře jsou onemocněním s velmi heterogenní prognózou, jejíž odhad je zásadní pro správný typ zvolené adjuvantní terapie. Základem léčby neinfiltrujících tumorů je transuretrální resekce, po které je pro úspěšnou léčbu důležité stanovení prognostických faktorů. Hodnocení těchto jednotlivých faktorů umožňuje zařadit pacienty do prognostických skupin dle odhadovaného rizika progrese. Pro každou rizikovou skupinu je doporučena rozdílná následná léčba a způsob sledování. Adjuvantní terapie spočívá v intravezikální chemoterapii nebo imunoterapii. Je nutné zdůraznit, že instilační léčba je indikovaná u každého pacienta po transuretrální resekci, výběr terapeutického agens a režim aplikace je závislý na individuální prognóze. Intravezikální chemoterapie má prokázaný benefit u pacientů v nízce a středně rizikové skupině, u vysoce rizikových pacientů je účinnější intravezikální imunoterapie.

V kazuistice prezentujeme případ 57leté pacientky s anamnézou pádu na kole, přicházející pro bolesti v podbříšku a polakisurie. CT vyšetření s retrográdní cystografií prokázalo drobnou intraperitoneální rupturu močového měchýře a volnou tekutinu v dutině bříšní. Provedli jsme laparoskopickou revizi a suturu močového měchýře. Poranění dalších orgánů v dutině bříšní bylo při revizi vyloučeno.

Podkovovitá ledvina je nejčastější tvarová anomálie ledviny, která spočívá ve spojení obou ledvin pomocí parenchymového můstku. Incidence se pohybuje mezi 0,15-0,25 %. Podkovovité ledviny jsou predisponovány v důsledku anatomických poměrů ke vzniku nefrolitiázy a mají vyšší riziko rozvoje některých tumorů. Operační řešení tumorů podkovovité ledviny je specifické, vhodné je dbát na předoperační plánování s použitím pokročilých zobrazovacích metod a pomocných perioperačních metod k minimalizaci komplikací.

Symptomy dolních močových cest u mužů (M-LUTS) jsou častými obtížemi, k jejichž řešení se používají léčiva z několika farmakoterapeutických skupin s rozdílným mechanismem účinku, rozdílným profilem a mechanismem vzniku nežádoucích účinků a s tím souvisejících možných lékových problémů. Při výběru vhodného léčiva je vždy třeba zhodnotit jak celkový stav pacienta, tak další léky, které užívá, aby bylo minimalizováno riziko rozvoje nežádoucích účinků u predisponovaných jedinců. Předložený text shrnuje současný přístup k farmakoterapii M-LUTS a na několika kazuistikách poukazuje na možné lékové problémy spojené s touto terapií.

Střední hodnota věku v době diagnózy karcinomu prostaty (KP) v České republice dosahuje 68 let. Riziko záchytu KP stoupá s věkem, u starších pacientů je navíc nádor častěji zjištěn v pokročilém stadiu. Základní geriatrické vyšetření bychom měli indikovat u všech pacientů starších 70 let. Mezi základní skríningové nástroje používané v geriatrii patří Geriatric 8 (G8) test. Na základě tohoto testu pacienty rozdělujeme na muže v dobré kondici (fit), zranitelné (vulnerable) a křehké (frail). Radikální léčba srovnatelná s mladšími ročníky by měla být nabídnuta všem "fit" pacientům a těm zranitelným, u kterých lze dosáhnout úpravy základního postižení. Křehcí pacienti s reverzibilním postižením by měli podstoupit léčbu adaptovanou k jejich stavu, příliš nemocní pak pouze podpůrnou léčbu. Režim pozorného vyčkávání (watchful waiting) představuje ideální postup u mužů s KP nízkého a středního rizika a limitujícími komorbiditami. Radikální léčba je u starších pacientů zatížena vyšší mírou bezprostředních i dlouhodobých komplikací. Hormonální léčbu doprovází celá řada dlouhodobých metabolických, kardiovaskulárních a dalších nežádoucích účinků. Nové hormonální preparáty prokázaly u starších pacientů shodnou klinickou účinnost i relativně příznivý bezpečnostní profil ve srovnání s mladšími podskupinami. V každém případě by kalendářní věk jako samotný faktor neměl řídit naši indikaci k léčbě KP.

Varikokéla je klinicky definována jako abnormální dilatace žil pampiniformního venózního plexu a testikulárních žil s kontinuálním nebo intermitentním refluxem venózní krve. Varikokéla se vyskytuje primárně na levé straně a patří mezi nejčastější příčiny sníženého počtu a kvality spermií, což vede k neplodnosti a subfertilitě. Fyzikální vyšetření je standardní diagnostickou metodou pro detekci varikokély, ale diagnostika asymptomatické a nehmatné varikokély je obtížná. Tyto stavy lze detekovat pouze pomocí ultrasonografie, která je primární zobrazovací metodou pro diagnostiku varikokély. Venózní průměr se hodnotí pomocí sonografie v B­‑módu a žilní reflux se hodnotí pomocí barevné dopplerovské sonografie.

Infekce močových cest (IMC) zaujímají druhé místo v početnosti infekcí, hned za infekcemi dýchacích cest. Řešení jednorázové IMC je plně v kompetenci praktického lékaře. Pokud dochází k opakování nebo komplikovanějšímu průběhu infekce, obrací se praktik na urologa, a pokud má podezření na narušení obranyschopnosti pacienta, taky na specialistu alergologa/klinického imunologa, který indikuje odpovídající imunologické vyšetření a zajišťuje jeho interpretaci a navrhuje, případně zajišťuje odpovídající podpůrnou imunomodulační léčbu.

Benigní hyperplazie prostaty sužuje muže již od věku 40 let a její prevalence vzrůstá s věkem. Na světě tímto onemocněním trpí miliony mužů a mnozí z nich volí alternativní léčebný přístup pomocí fytoterapeutik, která jsou dostupná ve formě registrovaných přípravků anebo doplňků stravy. Tyto přípravky obsahují extrakty drog, jež byly testovány v rámci klinických studií. Mnohé z těchto studií byly kriticky vyhodnoceny systematickými review a metaanalýzami. Z dostupných dat plyne, že signifikantní efekt vykazuje serenoa plazivá (Serenoa repens). Mezi další drogy používané v terapii BHP/LUTS patří kopřiva dvoudomá, lykopen, slivoň africká, tykev obecná a žitný pyl. Nicméně výsledky studií nelze extrapolovat do konkrétních produktů, pokud u nich nebyly dodrženy správné extrakční techniky, fytochemické analýzy a dávkování. Tento příspěvek si klade za cíl přehled nejnovějších poznatků z oblasti fytoterapie BHP/LUTS s důrazem na klinický efekt, nežádoucí účinky, interakce a racionální dávkování.