HIV infekci řadíme dnes mezi chronická onemocnění a pacienti s touto infekcí mají šanci prožít kvalitní a v mnoha ohledech plnohodnotný život. Počet osob s infekcí způsobené lidským virem imunodeficience každoročně narůstá. V České republice bylo od 1. 10. 1985 do 31. 3. 2020 diagnostikováno celkem 3 644 HIV pozitivních osob. S nárůstem počtu infikovaných však zasahuje více odborná zdravotní péče o tyto pacienty do dalších zdravotnických oborů. Také v urologii se zdravotníci s těmito pacienty setkávají během poskytování odborné péče. Vzhledem k tomu, že urologie patří mezi chirurgické obory, může u některých zdravotníků kontakt s HIV pozitivními osobami vyvolat obavu z možného zdravotního ohrožení nebo ze specifik, která péče o nemocné s touto infekcí zahrnuje.

Syndrom hyperaktivního močového měchýře je velmi častým důvodem přivádějícím pacienta do ambulance urologa. Vzhledem k jeho vysoké prevalenci u pacientů obou pohlaví a napříč všemi věkovými skupinami je vhodná dobrá orientace v jednotlivých léčebných možnostech. V posledních letech je trendem léčbu pacientovi tzv. "ušít na míru", tedy je preferován individualizovaný přístup. Ruku v ruce s tímto přístupem je vhodné následovat doporučené postupy Evropské urologické společnosti. Kromě konzervativních postupů týkajících se úpravy životního stylu, o nichž má pacient být vždy edukován, je základním stavebním kamenem léčby hyperaktivního močového měchýře farmakoterapie. V posledních letech se vedle tradičních antimuskarinik dostávají do popředí beta-3-mimetika.

Autor v článku podává informaci o diagnostice mužského hypogonadismu a praktické léčbě testosteronem, včetně nejnovějších doporučení k léčbě a sledování pacientů podle Evropské urologické společnosti.

Narodil se do rodiny slavného houslisty a sám se v dětství a mládí hře na housle věnoval. Profesní volbou však byla po dlouhá léta medicína. Lékařskou fakultu (FVL UK) absolvoval v roce 1969. Po promoci nastoupil na Chirurgickou kliniku FDL UK v Motole pod vedením profesora Niederleho a Fakultní nemocnici zůstal věrný celou profesní kariéru. V roce 1977 byl jmenován ordinářem pro urologii v rámci chirurgické kliniky, v roce 1984 přednostou nově ustanoveného Urologického oddělení a v roce 1994 přednostou Urologické kliniky 2. LF UK a FNM, kterou vedl do r. 2009. Odchod z kliniky znamenal pak návrat do uměleckého světa, vystudoval Filmovou akademii Miroslava Ondříčka v Písku v oboru režie. Studium graduoval jako Magistr umění v roce 2015 a stal se prorektorem akademie. Urologii neopustil zcela a spolu s manželkou Radkou své zkušenosti z medicíny využíval v urologické ambulanci. V rámci SAU se podílel na tvorbě Ambulantních postupů v urologii...

Fimóza - stav, kdy obvod předkožky neumožňuje její přetažení přes žalud, je častá příčina návštěvy dítěte u lékaře. Její léčba se odvíjí od správné diagnostiky a obtíží. U primární - vrozené fimózy je postup co nejvíce konzervativní, u získané - sekundární fimózy je většinou nutné provedení obřízky. Základem konzervativní léčby je správná péče o penis chlapce umožňující spontánní vývoj předkožky, která může být podpořena lokální aplikací kortikoidové masti. Pokud je indikováno provedení obřízky, tak o jejím rozsahu rozhodne peroperační nález a přání rodičů.

Předkožku u dětí nelze přetáhnout z více příčin. Důvodem může být vrozené zúžení předkožky (primární fimóza) nebo adheze mezi vnitřním listem předkožky a žaludem (konglutinace). Praktický lékař pro děti a dorost by měl při fyzikálním vyšetření odlišit fyziologické příčiny nepřetažitelné předkožky (primární fimóza, konglutinace) od patologických (sekundární fimóza). Při podezření na patologii předkožky, při selhání konzervativní léčby nebo při přetrvávající fimóze v pubertě je vhodné odeslat chlapce k vyšetření ke specialistovi. Léčbu fimózy lze zahájit po druhém až třetím roce, dříve pak při komplikujících faktorech. První volbou je konzervativní léčba kortikoidovou mastí, při jejím selhání je možné zvážit obřízku. Naopak obřízka je nezbytná u sekundární fimózy, zvláště při podezření na balanitis xerotica obliterans. Komplikace spjaté s konglutinacemi mohou být řešeny disolucí. Akutní stavy vyžadují okamžitý terapeutický zákrok, nejlépe již ve spádovém zařízení.

Karcinom prostaty je nejčastější nádorové onemocnění (vyjma nádorů kůže), které postihuje muže. Ačkoliv je většina případů karcinomu prostaty diagnostikována a léčena v počátečním stadiu, někteří pacienti mají již vstupně onemocnění primárně diseminované, nebo během terapie dojde k metastatickému rozsevu. Současný výzkum vedl k rozšíření léčebného armamentária pro pacienty s karcinomem prostaty. Terapeutické možnosti u pacientů s kastračně rezistentním karcinomem prostaty mají zejména za cíl prodloužit přežití s minimálním rozvojem komplikací a s co největší kvalitou života.

Práce stručně popisuje a shrnuje současné poznatky a komplexní doporučení pro diferenciální diagnostiku proteinurie.

Chirurgická extrakce spermií je v současnosti poslední možností pro pacienty s azoospermií na dosažení geneticky vlastního potomstva. Rozvoj reprodukční medicíny přináší neplodným párům stále pravděpodobnější naději na dosažení těhotenství. Úkolem urologa či androloga v tomto procesu je vyšetřit a léčit neplodného muže a také zvolit optimální metodu extrakce, která přinese co největší šanci na získání kvalitních spermií s minimálními riziky pro pacienta.

Diagnostika urolitiázy je integrální a každodenní náplní činnosti urologa, vyžaduje však nezbytnou spolupráci s radiologem. CT vyšetření umožňuje nejen identifikovat skutečnou příčinu renální koliky, ale může i posoudit základní vlastnosti konkrementu - jeho velikost, počet, polohu, dále predikovat jeho složení, denzitu, homogenitu a posoudit tak účinnost plánované léčby. Článek si dává za cíl přiblížit základy CT vyšetření řadovému urologovi.

Kyselina močová (KM) je konečným produktem metabolismu purinů u člověka. KM pochází u člověka ze tří zdrojů: z nukleotidů z potravy, z rozpadu tkáňových nukleoproteinů a z vlastní syntézy. KM je ze 75-80 % vylučována ledvinami, zbylá část je z těla vylučována gastrointestinálním traktem a potem. Koncentrace KM v plazmě závisí na příjmu purinů potravou, na intenzitě vlastní tvorby a na jejím vylučování. Klinický význam mají zvýšené hodnoty KM v krvi (hyperurikemie) a zvýšené vylučování KM do moči (hyperurikosurie). Při poruchách metabolismu KM bývá největším a nejčastějším problémem pro člověka hyperurikemie, neboť pokud není léčena a není pod kontrolou, vede ke vzniku dny (Athritis uratica) se všemi dalšími negativními důsledky pro lidský organismus včetně tvorby urátové litiázy. Závažné následky pro člověka má i hyperurikosurie, která nemusí být nutně provázena hyperurikemií. V přehledném článku jsou podrobně uvedeny nemoci, k nimž dochází na podkladě poruch metabolismu KM, v závěru článku jsou uvedeny možnosti terapie a prevence při poruchách metabolismu KM.

Infekce močových cest představují spolu s respiračními infekcemi nejčastější zánětlivé onemocnění člověka. S ohledem na současnou situaci antibiotické rezistence jsou u nekomplikovaných recidivujících infekcí močových cest doporučovány i neantibiotické strategie léčby. Doporučením vhodných režimových opatření podpořených správně vybraným volně prodejným léčivým přípravkem, léčivou čajovou směsí nebo doplňkem stravy je možné efektivně naplnit neantibiotické strategie. Současné znalosti mikrobiomu jako modulátoru řady onemocnění přináší předpokládané pozitivní využití probiotik a bakteriálních lyzátů jako zajímavou alternativu u nekomplikovaných recidivujících infekcí močových cest.

Lékové interakce představují problém ve všech medicínských oborech včetně urologie. Řada typicky urologických léků, jako jsou léky na terapii hyperaktivního močového měchýře, benigní hyperplazie prostaty nebo erektilní dysfunkce, jsou substráty CYP3A4 a transportního systému P-glykoproteinu. Kombinace těchto léků s inhibitory nebo induktory CYP3A4 nebo P-glykoproteinu může vést buď ke vzniku nežádoucích účinků nebo ke snížení účinku až jeho selhání. Nadto výrobci často doporučují změny v dávkování léčiv, pokud jsou kombinována s inhibitory CYP3A4 a pro lékaře může být komplikované se v takových doporučeních orientovat.

Kazuistika uvádí případ pacienta přicházejícího pro symptomatologii renální koliky vlevo. Sonografie a následně i kontrastní CT vyšetření ukázaly expanzivní útvar velikosti 7 × 6 × 8 cm v retroperitoneu, který byl po došetření klasifikován jako metastáza seminomu do lymfatické uzliny retroperitonea s nálezem "vyhořelého" primárního ložiska varlete.

V článku předkládáme kazuistiku pacienta s podkovovitou ledvinou, v jehož případě došlo k několika patologiím vzniklým v terénu této vrozené vývojové vady. Řešili jsme blokující, objemnou nefrolitiázu v pravé části ledviny a objemný tumor v levé části ledviny. Zkombinovali jsme nejprve endoskopické řešení litiázy a s odstupem odstranění tumoru levé části podkovy z transperitoneálního otevřeného přístupu. V článku chceme poukázat na problematický operační přístup k podkovovité ledvině z důvodu její atypické polohy, kdy jsme se snažili vybalancovat jak zachování dostatečného funkčního renálního parenchymu, tak i dostatečné onkologické radikality na straně druhé.

Zatímco systémová léčba se v kombinaci s operačním výkonem implementovala do léčebné praxe na základě studií potvrzujících klinický benefit velice úspěšně, míra využití radioterapie jako alternativy cystektomie u vysoce selektovaných pacientů se v různých zemích liší. Měchýř zachovávající léčba je vhodná zejména pro pacienty neschopné či neochotné podstoupit radikální chirurgický výkon. Pro dobré léčebné výsledky je naprosto zásadní provedení radikální transuretrální resekce tumoru močového měchýře (TURBT) a podání konkomitantní chemoterapie, která zlepšuje přežití v pěti letech až o 13 %. V takovém případě je možno dosáhnout u dlouhodobě přežívajících pacientů až v 80 % zachování močového měchýře, přičemž závažná pozdní toxicita třetího a vyššího stupně (dle stupnice RTOG) nepřesahuje 10 %. Naopak při indikaci konzervativního přístupu u nemocných s tumory neumožňujícími TURBT, lokálně pokročilým onemocněním (T3-4), hydronefrózou či kontraindikací cisplatiny lze očekávat spíše pouze paliativní efekt léčby.

Infekce dolních močových cest jsou nejčastější nemoci urologické ambulance. Jejich léčba většinou netrvá dlouho, obvykle 1-5 dnů. Diagnostika se odráží zejména od příznaků onemocnění a vyšetření moči pacientky. I když léčba není dlouhá, tvoří téměř 15 % preskripce antibiotik vůbec.

Výskyt litiázy u dětí a adolescentů je v současné době na vzestupu. Hlavními faktory vzestupu jsou změny ve stravovacích návycích u dětí, nižší pohybová aktivita a zlepšení diagnostických možností. Při vyšetření je kladen důraz na analýzu konkrementu a metabolické vyšetření, které následně umožňuje i specifickou metafylaxi. Základem terapie je již po dlouhou dobu extrakorporální litotrypse, ale s miniaturizací přístrojového vybavení narůstá počet endoskopických výkonů.

Induratio penis plastica (IPP - Peyronieova choroba) je porucha spojivového tkaniva, ktorá sa vyznačuje tvorbou fibrotickej lézie alebo plaku v tunica albuginea, čo môže viesť k deformite penisu. IPP je relatívne neznámou príčinou sexuálnej dysfunkcie. Príznaky môžu zahŕňať výskyt erektilnej deformity, bolesť v pohlavnom úde a erektilnú dysfunkciu (ED). Etiológia IPP zostáva najčastejšie neobjasnená a efektivita medikamentóznej terapie je stále nedostatočná. Chirurgická liečba zostáva jedinou možnosťou, keď sa choroba stabilizovala v prípade významného erektilného a sexuálneho postihnutia. Článok dáva stručný a hlavne aktuálny prehľad o súčasných poznatkoch etiopatogenézy, diagnostiky a hlavne liečby IPP.

Rebiopsie prostaty je indikována při trvalém zvýšení nebo nárůstu hladiny prostatického specifického antigenu (PSA). Mezi další indikace patří nižší poměr hladiny volného PSA k vázanému PSA nebo vyšší hodnota Prostate Health Index (phi). Mezi histologické parametry pro indikaci rebiopsie patří nález atypické maloacinární proliferace (ASAP), high-grade prostatické intraepiteliální neoplazie (HG-PIN) ve třech a více vzorcích, malých atypických žlázek asociovaných s HG-PIN (PINATYP) nebo nález intraduktálního karcinomu. Multiparametrická rezonance prostaty se uplatňuje hlavně v opakované biopsii prostaty, protože může častěji zachytit signifikantní karcinom prostaty ve srovnání se standardní biopsií.

Prezentujeme případ 72letého muže s leiomyosarkomem funikulus spermaticus. Pacient byl vyšetřen pro bolesti pravého třísla a zvětšení pravého hemiskrota. Fyzikální vyšetření prokázalo tuhou masu, která zasahovala až do dolní poloviny tříselného kanálu. Ultrazvukové vyšetření zjistilo solidní expanzi s heterogenní strukturou a akcentovanou vaskularizací. Byla provedena radikální orchiektomie s vysokou ligací funiculu. Histologicky byl verifikován nízce diferencovaný leiomyosarkom funikulus spermaticus, nádor patřící do skupiny paratestikulárních tumorů. Stagingové CT plic, retroperitonea a malé pánve neodhalilo postižení lymfatik či vzdálené metastázy. Pooperačně nebyla po zvážení na multioborovém semináři indikovaná adjuvantní onkologická terapie. Důvodem byla zejména radikalita chirurgického výkonu. Během dispenzarizace byl po třech letech zjištěn metastatický proces v retroperitoneálních uzlinách.

Prezentujeme kazuistiku 27letého muže s generalizací sarkomu malé pánve, jehož prvním a raritním příznakem byla akutně vzniklá hydrokéla.

V článku předkládáme případ 76letého pacienta vyšetřeného na našem pracovišti pro levostrannou renální koliku s anurií. Vyšetření prokázalo solitární levou ledvinu blokovanou ureterolitiázou, hypoplazii penisu i varlat. Pacient byl akutně zajištěn stentem, následně byla provedena ureteroskopie s extrakcí ureterolitiázy. Na základě typického klinického obrazu včetně anosmie a laboratorního průkazu nízkých hladin testosteronu, folikuly - stimulujícího a luteinizačního hormonu - byla stanovena diagnóza: Kallmannův syndrom. Pacientovi byla doporučena substituce testosteronu.

Práca predstavuje prístroj intrakorporálny litotriptor Swiss Lithoclast Trilogy a jeho využitie pri perkutánnej extrakcii konkrementu. Ďalej uvádzame v článku súbor pacientov s využitím prístroja a výsledky.

Obstrukční uropatie je pojem, který můžeme použít pro klinické a objektivní stavy, jako obstrukce horních močových cest nebo jako subvezikální obstrukce, tedy obstrukce dolních močových cest. V obou případech ve farmakoterapii používáme alfa-blokátory. V této práci se zmíním o roli alfa-blokátorů při terapii subvezikální obstrukce vyvolávající symptomy dolních močových cest (ve zkratce LUTS) a dále pak použití alfa-blokátorů při terapii obstrukce horních močových cest urolitiázou.

Muži s nemetastatickým kastračně rezistentním karcinomem prostaty s krátkým doubling time PSA jsou ohroženi časnou progresí onemocnění. Výsledky nových klinických studií s antiandrogeny II. generace, jako apalutamid, enzalutamid, darolutamid, prokazují u těchto pacientů oddálení vzniku metastatického onemocnění a i prodloužení přežití.

Závažné formy polycystických obličiek so skorým nástupom v detskom veku predstavujú rozsiahlu skupinu ochorení s prekrývajúcim sa klinickým prejavom. Charakteristickým znakom sú zväčšené obličky so zníženou funkciou, ktoré môžu byť v prenatálnom období výsledkom Potterovej sekvencie. Etiológia tohto prejavu je však geneticky veľmi heterogénna a môže byť spôsobená poruchou širokej skupiny génov. Najčastejšou príčinou sú mutácie v géne PKHD1, ktoré vedú k vzniku autozómovo recesívnej formy polycystických obličiek (ARPKD). Takmer v rovnakom počte prípadov je klinický obraz prudkej formy polycystických obličiek s nástupom v detskom veku výsledkom porúch génov PKD1 alebo PKD2 asociovaných so vznikom autozómovo dominantnej formy ochorenia (ADPKD). Tieto mutácie často vznikajú de novo alebo môžu ovplyvniť obe alely a viesť k recesívnemu modelu dedičnosti. Poruchy génu DZIP1L sú pomerne novou príčinou tzv. ARPKD-like fenotypu. Včasnú a jednoznačnú diagnostiku týchto ochorení potvrdí genetické vyšetrenie. Súčasné možnosti sekvenovania novej generácie umožňujú simultánnu analýzu celej skupiny génov a predstavujú kľúčovú úlohu v rýchlej diagnostike týchto ochorení. Identifikácia kauzálneho génu je esenciálnym nástrojom na určenie správnej diagnózy a rodičovské poradenstvo.

Operační léčba urologických onemocnění může vést k poruchám sexuálních funkcí, zejména poruchám erekce a ejakulace. Je důležité znát mechanismus vzniku těchto následků a pacienty o možných komplikacích řádně informovat. Součástí urologické péče je léčba a zvládání pooperačních dopadů na sexuální život pacientů.

Lázeňská léčebně rehabilitační péče je následnou péčí a je možné ji v indikovaných případech uplatnit i u urologických pacientů. Přesné skupiny jsou právně ošetřeny zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a vyhláškou MZČR č. 2/2015 Sb. o stanovení odborných kritérií a dalších náležitostí pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče. Urolog může být v takovém případě doporučujícím lékařem nebo i vlastním navrhovatelem lázní. Pokud pacient splňuje indikační kritéria, pak mu zdravotní pojišťovna uhradí péči komplexně včetně ubytování a stravy, nebo jen příspěvkově na procedury.

Extra-anatomický stent (EAS) je vhodnou alternativní metodou drenáže horních močových cest především tam, kde ostatní rutinně používané možnosti selhaly. Součástí sdělení je kazuistika pacienta s maligním onemocněním a derivací moči extra-anatomickým stentem Detour®, u kterého nastala pozdní kožní komplikace.