Urolog. pro Praxi, 2008; 9(1): 3
Urolog. pro Praxi, 2008; 9(1): 8-9
Vývoj a uvedení prvního inhibitoru 5-fosfodiesterázy (sildenafilu) do rutinní lékařské praxe znamenalo zásadní průlom v kvalitě léčby tabuizovaného problému, jakým bezesporu erektilní dysfunkce byla. Na tento symptom se změnil pohled lékařů i společnosti. Díky edukačním kampaním došlo ke zkvalitnění diagnostiky a léčby sexuálních dysfunkcí. Postupem doby však přišly na trh i další léčebné přípravky. Ty jsou rozdílné nejen cenou (což může být pro některé pacienty zásadní při výběru), ale jsou jiné i svým farmakologickým profilem a účinkem. Lékař zabývající se diagnostikou a léčbou erektilní dysfunkce by měl jejich účinky znát a pacientovi – na...
Urolog. pro Praxi, 2008; 9(1): 10-15
Od provedení prvních studií ve 40. letech 20. století se hormonální léčba stala základem péče o nemocné s lokálně pokročilým a metastatickým karcinomem prostaty. V poslední době nastává posun a hormonální léčba se více používá u mladších mužů s menším rozsahem onemocnění nebo při recidivě po definitivní lokální léčbě. Často se rovněž používá v kombinaci s jinými způsoby lokální léčby.
Urolog. pro Praxi, 2008; 9(1): 16-20
Cílem práce je shrnutí nových dat týkajících se prevalence symptomů dolních močových cest (LUTS) a hyperaktivního měchýře (OAB) v dospělé populaci. V poslední době bylo publikováno několik rozsáhlých prevalenčních studií. Z jejich výsledků vyplývá, že prevalence OAB je v zemích Evropské unie okolo 16 % u dospělé populace, což je přes 22 miliónů osob starších 18 let. Dále se ukazuje, že 6 z 10 osob starších 60 let má obtíže s LUTS, a to podobně ženy i muži. Také se potvrdilo, že symptomy OAB mají velmi negativní vliv na kvalitu života a významně omezují v každodenních aktivitách nebo pracovních činnostech.
Urolog. pro Praxi, 2008; 9(1): 21-23
Zlepšenie prežívania pacientov s nádormi testis viedlo v posledných rokoch k zvýšeniu záujmu o negatívne dôsledky ochorenia na celkový organizmus. Nielen nádor sám, ale tiež jeho liečba (najmä rádioterapia alebo chemoterapia) môže vplývať na hormonálny stav pacienta. Cieľom práce je poukázať a zdôvodniť potrebu zavedenia vyšetrenia hormonálneho profilu v algoritme sledovania nielen pacientov s bilaterálnym ochorením, ale aj u pacientov s jednostranným nádorom testis.
Urolog. pro Praxi, 2008; 9(1): 24-27
Hormonální léčba karcinomu prostaty (CaP) patří mezi základní terapeutické modality. Indikační zásady jsou obecně známy a přijaty, pouze je diskutována vhodnost nasazení léčby a její forma, tedy zda léčba časná nebo odložená, kontinuální nebo intermitentní. Zatím žádná modalita nemá přesvědčivé priority podložené důkazy EBM (evidence based medicine). Vedle těchto medicínských argumentů nelze přehlédnout i značnou nákladnost léčby, danou cenou preparátů, i dlouhodobým podáváním. Tento problém řeší i země se silnější ekonomikou.
Urolog. pro Praxi, 2008; 9(1): 42
(uveřejněné v urologii pro praxi 6/2007)
Urolog. pro Praxi, 2008; 9(1): 29-30
Nádory retroperitonea jsou poměrně vzácné a maligní schwannom je jedním z nich. Prezentujeme případ 59letého muže s objemným nádorem a špatnou prognózou.
Urolog. pro Praxi, 2008; 9(1): 31-32
Primární mezenchymální zhoubné nádory semenného provazce jsou velmi vzácné a liposarkom představuje zhruba 7–15 % z nich. Diagnóza bývá stanovena často až z histologického vyšetření a z hlediska prognózy je u lokalizovaného onemocnění rozhodující dostatečný rozsah chirurgického výkonu. Ve sdělení je popsán případ tohoto onemocnění řešený na našem pracovišti.
Urolog. pro Praxi, 2008; 9(1): 33-35
Sdělení uvádí přehled nejčastěji užívaných předpovědních tabulek a nomogramů u karcinomu prostaty. Jejich zapojení do praxe by mělo být v dnešní době již standardem, neboť napomáhají v rozhodovacím algoritmu nejen lékaři, ale také pacientovi. Správné odhadnutí případných rizik (pozitivní okraje, invaze vezikul, biochemické selhání po původně kurativní léčbě a další) nám umožňuje optimalizovat terapii s ohledem na radikalitu léčby i pacientovy preference.
Urolog. pro Praxi, 2008; 9(1): 37-40
Urolog. pro Praxi, 2008; 9(1): 41-42