OBESITY, ADIPOCYTOKINES, AND PROSTATE CANCER
Obezita a tkáňové hormony produkované tukovou tkání (adipocytokiny) hrají důležitou roli v rozvoji různých nádorových stavů včetně karcinomu prostaty. V našem článku shrnujeme současné poznatky o vztahu obezity, leptinu a adiponectinu v procesu vzniku a rozvoje karcinomu prostaty.
CURRENT ROLE OF CT AND MR IN IMAGING OF URINARY BLADDER TUMORS
Zobrazovací metody se používají v neinvazivní diagnostice nádorů močového měchýře. Dosud byla hodnocena role výpočetní tomografie (CT) a magnetické rezonance (MR) s různým přístrojovým vybavením (spirální, jedno- nebo multidetektorové CT), různými postupy (nativní zobrazení, použití kontrastních látek, filtrace obrazů) a s dalším zpracováním obrazu („barevné“ mapování). Virtuální cystoskopie (VC) je novou metodou zpracování klasických vyšetření a rozšiřuje možnosti diagnostiky. V článku jsou hodnoceny výhody, nevýhody a praktické použití CT, MR i VC.
MUMPS ORCHITIS
Parotitida je virové onemocnění postihující zpravidla dětskou populaci. Incidence je vzhledem k rozsahu vakcinace v rozvinutých zemích malá a na ústupu. Parotitická orchitida je jednou z možných komplikací a dochází k ní téměř u 40 % dospívajících a dospělých mužů s parotitidou. Proto je třeba, aby toto onemocnění bylo bráno v úvahu při diferenciální diagnostice syndromu akutního skrota.
Ischemická choroba srdeční je nejčastější příčinou smrti na celém světě. V Evropě tvoří do věku 75 let kardiovaskulární choroby asi 40 % všech úmrtí. Náhlá srdeční zástava je odpovědná za více než 60 % úmrtí dospělých při koronárním srdečním onemocnění. Roční výskyt asystolie při srdečních arytmiích je 38 na 100 000 obyvatel, z toho 17 na 100 000 obyvatel je způsobeno komorovou fibrilací. Celkový počet přeživších srdeční zástavu následkem srdeční arytmie v nemocnici je 10,7 %, z toho 21,2 % po komorové fibrilaci. Efektivní léčbou komorové fibrilace (VF) a komorové tachykardie (VT) je časná defibrilace, jejíž prodlení každou minutu snižuje úspěšnost o 7–10 %. VF je nejčastěji způsobena infarktem myokardu (cca v 5 %). Evropská rada pro resuscitaci ( ERC ) v listopadu loňského roku přijala nové , doporučené postupy v KPR – tzv. guidelines 2005, které směřují k časnému přístupu, návaznosti záchranného řetězce a k jejich zjednodušení v postupu u dětí a dospělých, aby byla usnadněna výuka KPR. Kromě jiného je zde v prvé řadě kladen důraz na bezpečnost zachránce.
Cíl: Radikální onkochirurgické operace v oblasti pánve patří k nejobtížnějším výkonům. Cílem práce je posoudit přednosti a miniinvazivitu robotického operačního systému daVinci (Intuitive Surgical®, USA) pro radikální prostatektomii (RP). Metodika: Operační daVinci robotický systém jsme užili při radikální prostatektomii pro lokalizovaný karcinom prostaty u 12 nemocných. Trojrozměrné zobrazení s desetinásobným zvětšením spolu s vysokou flexibilitou („endo-wrist“) robotických nástrojů umožnilo provést výkony miniinvazivně – laparoskopicky. Výsledky: Konverze na otevřený výkon byla pro technické obtíže nutná u jednoho nemocného. Operační čas byl 4–7 hodin a krevní ztráty 150–800 ml. Nemocní profitovali z miniinvazivity výkonu, už první pooperační den dobře tolerovali perorální příjem. Vysazení analgetik-anodyn bylo možné od 2. pooperačního dne. Průměrná doba hospitalizace byla 5,2 dne. Průměrná doba ponechání močového katétru po operaci byla 10 dnů. Retence moči byla u jednoho nemocného řešena zavedením močového katétru na dalších 5 dní. Dva nemocní nastoupili po týdnu do zaměstnání. Plné obnovení kontinence (definované jako použití 0–1 vložky/den) je již u 9 nemocných. Erektilní funkce při použití PDE-5 inhibitorů byla obnovena zatím u 3 nemocných. Závěr: Naše první zkušenosti, v souladu s výsledky ze zahraničních pracovišť, potvrzují možnost miniinvazivního přístupu při náročných onkochirurgických výkonech v pánvi (včetně radikální prostatektomie) při použití daVinci robotického operačního systému.
Cíl: Cílem práce je retrospektivní analýza výsledků léčby inkontinence moči u pacientů s nervovou dysfunkcí pánevního dna augmentací močového měchýře. Soubor: Sledovaný soubor byl tvořen 20 pacienty průměrného věku 32 let (19–62), kteří podstoupili augmentační cystoplastiku v letech 1999–2004. Neurogenní postižení pánevního dna bylo způsobeno u 15 pacientů meningomyelokélou, u 3 pacientů chlopní zadní uretry, u 2 stavy po operaci nádoru páteře. Metodika: Autory byl vytvořen vyšetřovací algoritmus a byla stanovena indikační kritéria pro augmentaci. Močový měchýř byl augmentován preterminální ileální kličkou. Byla hodnocena úspěšnost v léčbě inkontinence a ochraně horních močových cest. Výsledky: Ze 20 pacientů je 16 kontinentních, jeden zlepšen, jeden nadále inkontinentní, dva nebyli hodnoceni. Čtrnáct operovaných je schopno spontánní mikce bez rezidua, 4 operovaní jsou schopni mikce, ale pro vyšší reziduum provádějí čistou intermitentní katetrizaci, 2 operovaní se pouze katetrizují. Závěr: Augmentace močového měchýře u neurogenní dysfunkce s inkontinencí je účinná a bezpečná metoda léčby.
Cílem evropské multicentrické studie bylo porovnat účinek a snášenlivost dvou antimuskarinik nové generace. Prospektivní, dvojitě slepá studie porovnávala účinek a snášenlivost jednodenní dávky solifenacinu 5 mg a 10 mg a tolterodinu ER s prolongovanou dobou účinku po dobu 12 týdnů. Studie byla provedena na souboru 1 355 pacientů v období od května 2003 do října 2004 v 117 centrech 17 evropských zemí. Výsledky studie potvrdily primární cíl studie, tj. že účinnost solifenacinu (5 mg a 10 mg) na redukci frekvencí mikce za den je srovnatelná s tolterodinem ER. Při vyhodnocení sekundárních cílů studie bylo zjištěno, že solifenacin má ve srovnání s tolterodinem ER signifikantně lepší výsledky při redukci urgencí a urgentní inkontinence. Závažné nežádoucí účinky vedoucí k přerušení terapie se u obou preparátů vyskytl přibližně u 3 % pacientů.
Při objektivním hodnocení účinnosti a bezpečnosti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků jsou předkládány veřejnosti výsledky multicentrických randomizovaných klinických studií. Design a analýza klinických studií vychází ze znalostí medicíny a farmakologie, ale i statistiky, matematiky a informatiky. V současnosti problematika využívá již vlastních postupů a terminologie. Cílem sdělení je zopakovat základní pojmy, se kterými se v klinické praxi při analýze dat setkáváme.
Autor demonstruje nemocného s polycystózou ledvin dospělého typu, u kterého došlo k opakovanému intracystickému krvácení. Druhá ataka krvácení vynutila aplikaci krevních převodů a po konzervativním zvládnutí situace pacient v několikatýdenním odstupu podstoupil nefrektomii na postižené straně.