
![]() |
|
doc. MUDr. Miroslav Hanuš, CSc., předseda SAU
MUDr.Jana Zímová, MUDr.Pavel Zíma
Kapavka patří k nejběžnějším sexuálně přenosným chorobám a náleží mezi „klasické pohlavní choroby“. Primárně postihuje cylindrický epitel urogenitálního traktu s možnou hematogenní diseminací. Původcem choroby je gram negativní, nepohyblivý, nesporulující diplokok z čeledi Neisseriacae, rodu Neisseria, druh Neisseria (N.) gonorrhoeae. Ve druhém dílu článku podrobněji popisujeme klinický obraz a komplikace mužské kapavky, diagnostiku a diferenciální diagnostiku kapavky.
MUDr.Václav Janda
Kazuistika prezentuje případ pacientky původně několik let v péči praktického lékaře s diagnózou stresové inkontinence a recidivující uroinfekce. U praktického lékaře byla léčena preskripcí inkontinentních pomůcek (kalhotkové pleny) a několikrát do roka léčbou antibiotiky pro laboratorní nálezy nevelké mikrohematurie bez zjištění patogenního mikrobiologického nálezu v moči. Pacientka se pro trvající obtíže obrátila na ambulanci Urologické kliniky. Pacientka si stěžovala zejména na časté močení s úniky moči při urgencích, tlaky v podbřišku. Urologem provedeno kompletní vyšetření urotraktu včetně sonografie, cystoskopie a cytologie, urodynamické vyšetření a stanovena diagnóza OAB wet. Při primárně nasazené anticholinergní léčbě – Uroxal (oxybutinin) byl pozorován jen minimální efekt na snížení urgencí a navíc se projevily i vedlejší účinky této léčby. Proto po jednom měsíci byla pacientka převedena na léčbu Toviazem (fesoterodin) s následným zvýšením dávky. Poté se signifikantně snižuje frekvence polakisurií a mizí úniky moče. Pacientka je takto léčena již osm měsíců, celkově je spokojena s léčbou, vedlejší účinky léčby nepozoruje. Pacientka udává výrazné zlepšení kvality života.
MUDr.Václav Janda
Kazuistika prezentuje případ pacientky původně několik let v péči praktického lékaře s diagnózou stresové inkontinence a recidivující uroinfekce. U praktického lékaře byla léčena preskripcí inkontinentních pomůcek (kalhotkové pleny) a několikrát do roka léčbou antibiotiky pro laboratorní nálezy nevelké mikrohematurie bez zjištění patogenního mikrobiologického nálezu v moči. Pacientka se pro trvající obtíže obrátila na ambulanci Urologické kliniky. Pacientka si stěžovala zejména na časté močení s úniky moči při urgencích, tlaky v podbřišku. Urologem provedeno kompletní vyšetření urotraktu včetně sonografie, cystoskopie a cytologie, urodynamické vyšetření a stanovena diagnóza OAB wet. Při primárně nasazené anticholinergní léčbě – Uroxal (oxybutinin) byl pozorován jen minimální efekt na snížení urgencí a navíc se projevily i vedlejší účinky této léčby. Proto po jednom měsíci byla pacientka převedena na léčbu Toviazem (fesoterodin) s následným zvýšením dávky. Poté se signifikantně snižuje frekvence polakisurií a mizí úniky moče. Pacientka je takto léčena již osm měsíců, celkově je spokojena s léčbou, vedlejší účinky léčby nepozoruje. Pacientka udává výrazné zlepšení kvality života.
MUDr.Ladislava Lyerová, CSc.
Komplikované infekce močového traktu (IMT) se objevují u pacientů se strukturální či funkční abnormalitou v pohlavním či močovém ústrojí a u imunosuprimovaných nemocných. Řada rizikových faktorů může ukazovat na přítomnost komplikované IMT a může lékaři pomoci ve volbě vyšetření a léčby. Na komplikované případy je nutné také myslet u nemocných, kteří původně byli léčeni jako nekomplikované IMT, ale poté přichází s častými rekurencemi (relapsem, reinfekcí) či perzistencí infekce. Management komplikované infekce močového traktu musí být individuální a přizpůsobený variabilitě pacienta a infekčního mikroorganizmu. Odstranění komplikujících (rizikových) faktorů je jednou z nejdůležitějších opatření k redukci této infekce.
Mgr.Nataša Sochorová, Stanislava Hilšerová, MUDr.Aleš Vidlář, Ph.D.
Brusinka je známá po staletí, jejím původním domovem je Severní Amerika, hodí se do slaných i sladkých jídel, ale popularitu jim zajistily spíše léčebné účinky.