Prezentujeme kazuistiku radikálního odstranění sarkomu retroperitonea u mladého muže. Jednalo se o vzácný histologický typ nádoru, sklerotizující epiteloidní fibrosarkom. Ten se vyskytuje obvykle v nižším věku a je spojen s vyšší agresivitou než jemu podobné nádory. Bylo provedeno nejen úplné odstranění nádoru, ale také radikální resekce celého ileocékálního segmentu. To se ukázalo jako velmi prozíravé a bylo díky tomu dosaženo kompletní resekce tumoru bez nálezu pozitivního chirurgického okraje.

Malé nádory ledvin, které jsou definovány jako nádory ledvin menší než 4 cm, představují podskupinu nádorů s nízkým maligním a metastatickým potenciálem. Jsou často diagnostikovány v asymptomatickém stadiu jako náhodný nález, zjištěný při ultrazvukovém vyšetření břicha, při počítačové tomografii (CT) s kontrastní látkou nebo při magnetické rezonanci (MR), které jsou provedeny z jiné indikace. Strategie přístupu k malým nádorům ledviny a jejich léčba je individuální. Základem léčby je chirurgická resekce nádoru, alternativou je fokální ablace. U vybrané skupiny pacientů je možné zvolit aktivní sledování. Provedení perkutánní biopsie nádoru je doporučeno před fokální ablací nádoru, mělo by být zváženo také před zařazením pacientů do programu aktivního sledování.

V tomto sdělení prezentujeme dvě kazuistiky s diagnostikovaným primárním uroteliálním karcinomem (TCC) prostaty. Oba pacienti byli primárně indikováni k chirurgické léčbě, jeden však posléze potřeboval reoperaci a druhý adjuvantní chemoterapii. Tato vzácná forma nádoru může být obsažena jako solitární komponenta či jako smíšený prostatický tumor. K úspěšné léčbě primárního uroteliálního karcinomu prostaty je nutná především přesná diagnostika ve spolupráci s patologem zejména pro odlišný přístup k léčbě oproti konvenčnímu adenokarcinomu prostaty.

Nykturie je symptomem dolních močových cest, který pacienty nejvíce obtěžuje. Nejčastěji je způsobená noční poylurií, která se dá dobře diagnostikovat na základě analýzy mikčního deníku. Po nedostatečném efektu režimových opatření je léčena desmopresinem. Tato terapie je bezpečná, ale u rizikových pacientů (starších 65 let) může způsobovat hyponatremii. Proto je nutné před zahájením léčby i v jejím průběhu monitorovat hladinu sodíku v krvi.

Prezentujeme kazuistiku 69letého muže, u něhož byl při ultrazvukovém vyšetření urotraktu náhodně zachycen suspektní 30mm útvar v oblasti levé nadledviny, na základě zobrazovacích vyšetření nebylo možné vyloučit maligní potenciál nálezu. Pacient byl indikován k levostranné adrenalektomii, histologickým nálezem byl středně diferencovaný ohraničený leiomyosarkom, nadledvina byla bez infiltrace. Pacient byl bez známek generalizace, na základě doporučení multidisciplinárního onkologického týmu je zařazen do sledování, kontrolní restagingové CT proběhlo šest měsíců od výkonu s negativním nálezem.

Autor v článku podává informaci o diagnostice mužského hypogonadismu a praktické léčbě testosteronem, včetně nejnovějších doporučení k léčbě a sledování pacientů podle Evropské urologické společnosti.

Parapelvické cysty ledvin se nachází v oblasti ledvinné pánvičky. Jsou většinou asymptomatické a zjištěné náhodně na ultrazvuku ledvin, výjimečně mohou vést k symptomům, jako jsou bolesti v bedrech při obstrukci vývodných močových cest, k hematurii nebo infekci. K jejich definitivní diagnóze je někdy nutné provést CT vyšetření s kontrastní látkou a vylučovací fází. Parapelvické cysty mohou být součástí dědičných polycystických chorob ledvin. Dále jejich výskyt byl častěji popsán u Fabryho choroby.

Renální kolika je jednou z nejčastějších příčin akutního urologického vyšetření. Diferenciální diagnostika je široká, z urologických příčin renální koliky to může být obturace močovodu extra nebo intramurální, nejčastěji konkrementem. Kazuistika popisuje jeden ze vzácnějších případů obstrukce močovodu, a to tumorem močového měchýře obturujícím ústí močovodu, jenž způsobuje městnání v dutém systému, které vede až k ruptuře pánvičky.

Přehledový článek se zabývá problematikou OPAT (Outpatient Parenteral Antibiotics Therapy, ambulantní parenterální antibiotická terapie) v urologii. OPAT je léčebná modalita, která umožňuje intravenózní podávání antibiotik v ambulantním prostředí. Urologie je jedním z oborů, ve kterém je možné OPAT využívat, nejčastěji k léčbě infekcí ledvin a močových cest způsobených multirezistentními bakteriemi (např. kmeny s produkcí ESBL) u pacientů, jejichž zdravotní stav nevyžaduje hospitalizaci. OPAT lze realizovat několika možnými způsoby: podávání antibiotik s dlouhým poločasem účinku (ceftriaxon, ertapenem, gentamicin a amikacin) jednou denně v ambulanci nebo aplikace různých antibiotik kontinuálně pomocí elastomerického infuzoru. V zahraničí je rozšířeno také poskytování OPAT v domácím prostředí, nejčastěji sestrami domácí péče nebo dokonce zaškolenými pacienty či jejich příbuznými.

Karcinom ledviny metastazuje převážně hematogenní cestou. Experimentálně bylo prokázáno, že renální světlobuněčný karcinom může obejít primární místa vzniku metastáz a založit metastázy rovnou na netypických místech. Metastázy do varlete obecně jsou velice vzácné a představují méně než 1 % všech testikulárních tumorů. Může se stát, že metastáza imituje primární testikulární tumor. Kazuistika popisuje vzácný případ světlobuněčného renálního karcinomu ve varleti, jehož primární původ lze již jen diskutovat.

Autoři uvádí dvě kazuistiky pacientek s endometriózou močového měchýře a ureteru, které podstoupily vyšetření a operativní řešení na daném pracovišti. Kazuistiky popisují možné diagnostické rozpaky a nutnost komplexního interdisciplinárního přístupu zejména při pokročilých nálezech onemocnění. V tomto článku autoři dále přibližují problematiku endometriózy močových cest jako diagnostické jednotky, s níž se urolog ve své praxi může setkat.

Farmakoterapie představuje účinnou léčbu u většiny pacientů se symptomy dolních cest močových (LUTS). Úvodní monoterapie však nemusí vést k dostatečnému ovlivnění LUTS, a tím zlepšení kvality života. K dispozici máme přípravky z více lékových skupin, které lze k dosažení co nejlepšího léčebného efektu účinně kombinovat. Text nabízí přehled aktuální farmakoterapie LUTS se zaměřením na kombinovanou léčbu.

Letos v září se dožil významného životního jubilea 80 let primář opavské urologie MUDr. Pavel Vágner. Narodil se 21. 9. 1944 v Nesovicích poblíž Vyškova...

Pánevní lymfadenektomie (PLND) představuje standardní součást stagingu u lokalizovaného karcinomu prostaty (PCa). V současné době je dle doporučení indikována u středně a vysoce rizikového PCa. Využití PLND v poslední době narůstá díky provádění většího množství RP u agresivnějších nádorů. Onkologický význam PLND zůstává nejasný, někteří pacienti po radikální prostatektomii (RP) a PLND s nálezem pozitivních uzlin (pN1) zůstávají dlouhodobě v onkologické remisi, většina ale vyžaduje další adjuvantní nebo salvage léčbu. Přínos PLND musí být vyvážený k riziku perioperační morbidity. Komplikace zahrnují vážné stavy jako symptomatickou lymfokélu, hlubokou žilní trombózu (HŽT), plicní embolii, poranění obturatorního nervu a poranění velkých cév. Cílem tohoto článku je popsat současný pohled guidelines na PLND, doporučení týkající se rozsahu PLND, dále jaké komplikace se vyskytují při provedení PLND, které nomogramy lze použít při vypočítání rizika postižení uzlin a také současný pohled na biopsii sentinelové uzliny a salvage lymfadenektomii.

Jako amyloidózu označujeme benigní metabolické onemocnění charakterizované extracelulární depozicí abnormálních proteinů v různých tkáních lidského těla. Primární amyloidóza v močovém měchýři je raritní nález. Popisujeme případ pacientky, u které se setkáváme s klinickými, radiologickými a endoskopickými symptomy uroteliálního karcinomu.

Přístrojově asistovaná intravezikální chemoterapie má za cíl zvýšit účinnost intravezikální chemoterapie při léčbě svalovinu neinfiltrujících nádorů močového měchýře. V současné době je její použití omezeno na případy, kdy po selhání (nebo v případě intolerance či nedostupnosti) intravezikální imunoterapie BCG vakcínou nelze provést radikální cystektomii buďto z důvodu špatného celkového stavu pacienta, nebo z důvodu odmítnutí operace. V České republice jsou dostupné dvě metody této léčby založené na využití tepelné energie. Článek přináší přehledné informace o obou těchto metodách s důrazem na praktické aspekty při jejich použití.

Metoda čisté intermitentní autokatetrizace (ČIAK) využívá techniky zavedení cévky několikrát denně samotným pacientem a vypuštění obsahu měchýře za účelem adekvátní evakuace měchýře v případech, kdy pacient nemočí nebo močí s významným postmikčním reziduem. ČIAK nahrazuje permanentní inzerci močového katétru nebo epicystostomie a snižuje míru komplikací souvisejících s dlouhodobě zavedeným katétrem, zejména frekvenci infekcí močových cest, a zlepšuje soběstačnost pacienta a kvalitu jeho života bez omezení sexuálního života a sportovních aktivit. Nejčastější komplikací při provádění ČIAK je výskyt infekcí močových cest. V článku probereme nejčastější příčiny vedoucí k recidivám infekcí močových cest a opatření, která brání vzniku nových infekcí. V závěru se pak krátce zmíníme o léčbě a možné prevenci vzniku infekcí močových cest.

Karcinom ledviny představuje 2-3 % ze všech maligních onemocnění člověka. Jeho incidence v České republice trvale stoupá a je nejvyšší na celém světě. Vzhledem k vývoji a rutinnímu využívání zobrazovacích metod je v současné době většina nádorů ledvin diagnostikována jako náhodný nález. Tumory jsou obvykle nalezeny v časném stadiu, což umožňuje jejich chirurgické odstranění. Cílem tohoto článku je představit současný pohled na diagnostiku a staging nádorů ledvin.

Bolest je častým symptomem nejen v urologii a její adekvátní léčba je nezbytná pro zajištění komfortu pacientů a zlepšení kvality života. V České republice je dostupná široká škála analgetik s různými mechanismy účinku a indikacemi. Přesto stále existuje nezanedbatelná část pacientů, kteří trpí nedostatečně kontrolovanou bolestí. Mnoho mladých lékařů se cítí v oblasti léčby bolesti nedostatečně informováno a vyškoleno. Včasná a správná analgezie má zásadní význam nejen pro pacienty, ale i pro optimalizaci nákladů na péči.

Nefarmakologický způsob léčby erektilní dysfunkce využívá lineární aplikaci rázové vlny nízké intenzity. Tento způsob léčby je určen převážně pro nemocné s lehkou a středně těžkou vaskulogenní erektilní dysfunkcí. Míra pacientů, kteří uvádějí uspokojivé zlepšení, se pohybuje mezi 40-80 %. Výsledky studií ukazují, že léčba rázovou vlnou nízké intenzity by mohla zlepšit kvalitu erekce i u pacientů s těžkou poruchou erekce, kteří nereagují na tabletovou léčbu inhibitory fosfodiesterázy pátého typu nebo reagují nedostatečně, čímž se snižuje okamžitá potřeba invazivnější léčby. Efekt léčby se zdá být klinicky zřejmý počínaje 1-3 měsíci po ukončení léčby s následným progresivním poklesem erektilní funkce v průběhu času, ačkoli klinický efekt byl detekován i 5 let po léčbě. V poslední době byl také testován vliv rázové vlny v penilní rehabilitaci po radikální prostatektomii. Jsou nutné větší prospektivní randomizované, kontrolované studie a data z dlouhodobého sledování, aby lékaři získali větší důvěru, pokud jde o použití a účinnost rázové vlny u pacientů s erektilní dysfunkcí. Dalším cílem by mělo být definování léčebných protokolů, což může vést k větším klinickým přínosům.

Vasektomie je jedním z nejčastěji prováděných urologických zákroků a představuje nejspolehlivější formu mužské sterilizace a nejjistější cestu k zajištění kontracepce páru. I přesto, že se jedná o velmi jednoduchý chirurgický zákrok, prošel tento výkon celou řadou modifikací a postupným vývojem. Bohužel ani naše současné zkušenosti, znalosti a standardizace postupu nevylučují možné komplikace či případná selhání a každý operatér by si tohoto faktu měl být plně vědom.

Renální karcinom se ve zvýšené míře vyskytuje v rozvinutých zemích Evropy a Severní Ameriky, pro které je typický vysoký finanční příjem a tzv. západní životní styl. S ním souvisí výskyt metabolického syndromu a jeho komponent, které mají vliv nejen na kardiovaskulární onemocnění a cukrovku, ale rovněž na vznik maligních nádorů. U renálního karcinomu jsou typickými rizikovými faktory obezita a hypertenze. Přehledový článek popisuje vztah mezi známými metabolickými rizikovými faktory a karcinogenezí zhoubných nádorů ledvin, současně diskutuje i možné preventivní strategie, jak zlepšit metabolickou dysfunkci a snížit tak riziko vzniku (nejen) renálního karcinomu.

Fimóza - stav, kdy obvod předkožky neumožňuje její přetažení přes žalud, je častá příčina návštěvy dítěte u lékaře. Její léčba se odvíjí od správné diagnostiky a obtíží. U primární - vrozené fimózy je postup co nejvíce konzervativní, u získané - sekundární fimózy je většinou nutné provedení obřízky. Základem konzervativní léčby je správná péče o penis chlapce umožňující spontánní vývoj předkožky, která může být podpořena lokální aplikací kortikoidové masti. Pokud je indikováno provedení obřízky, tak o jejím rozsahu rozhodne peroperační nález a přání rodičů.

Benigní hyperplazie prostaty sužuje muže již od věku 40 let a její prevalence vzrůstá s věkem. Na světě tímto onemocněním trpí miliony mužů a mnozí z nich volí alternativní léčebný přístup pomocí fytoterapeutik, která jsou dostupná ve formě registrovaných přípravků anebo doplňků stravy. Tyto přípravky obsahují extrakty drog, jež byly testovány v rámci klinických studií. Mnohé z těchto studií byly kriticky vyhodnoceny systematickými review a metaanalýzami. Z dostupných dat plyne, že signifikantní efekt vykazuje serenoa plazivá (Serenoa repens). Mezi další drogy používané v terapii BHP/LUTS patří kopřiva dvoudomá, lykopen, slivoň africká, tykev obecná a žitný pyl. Nicméně výsledky studií nelze extrapolovat do konkrétních produktů, pokud u nich nebyly dodrženy správné extrakční techniky, fytochemické analýzy a dávkování. Tento příspěvek si klade za cíl přehled nejnovějších poznatků z oblasti fytoterapie BHP/LUTS s důrazem na klinický efekt, nežádoucí účinky, interakce a racionální dávkování.

V přehledovém článku uvádíme možnosti farmakologické a nefarmakologické terapie dysfunkcí dolních močových cest podle jednotlivých typů dysfunkcí. Hyperaktivita močového měchýře je dobře ovlivnitelná nefarmakologickou terapií, zejména elektrostimulačními metodami, přesto dominuje terapie antimuskariniky. V konzervativní terapii hyparplazie prostaty je nejčastější volbou farmakoterapie se stoupajícím významem kombinovaná terapie zejména alfablokátorů a inhibitorů 5-alfa reduktázy. Terapie hypokontraktility detruzoru je účinně možná jen s využitím čisté intermitentní katetrizace. Konzervativní terapii stresové inkontinence dominuje redukce obezity a cvičení svalů pánevního dna. Při selhání nefarmakologické i farmakologické terapie nastupuje symptomatická a podpůrná terapie, jako je užití inkontinenčních pomůcek, která má za úkol zlepšení kvality života navzdory nedostatečnému efektu konzervativní terapie těchto poruch.

Perkutánní termoablace je alternativní metoda léčby lokalizovaných tumorů ledvin (T1a). Využívá se především u starších polymorbidních pacientů, kteří nejsou indikování k chirurgickému zákroku. Pooperační výsledek z hlediska celkového přežití po jednom roce je obdobný u pacientů po termoablaci i resekci. Celkové přežití v delším intervalu je lepší u pacientů po resekci ve srovnání se skupinou po termoablaci. Chirurgické řešení této skupiny tumorů je nadále metodou volby.

Léčiva používaná v denní praxi urologa mají vysoký potenciál farmakodynamických i farmakokinetických lékových interakcí. U pacientů léčených pro hypertenzi je třeba v rámci jednotlivých indikací pečlivě zvažovat výběr molekuly, aby se minimalizovaly nežádoucí účinky ve smyslu navození hypertenze či posturální hypotenze. Obdobně u nemocných, kteří jsou již léčeni pro symptomy dolních močových cest, se doporučuje volit antihypertenziva, která primárně nepovedou ke zhoršení jejich příznaků. Článek shrnuje klinicky významné lékové interakce mezi antihypertenzivy a léčivy užívanými pro terapii hyperaktivního močového měchýře, benigní hyperplazie prostaty a interakce antiandrogenů.

Erektilní dysfunkce postihuje celosvětově více než polovinu mužů ve věku nad 50 let. Její příčiny mohou být různé - somatické i psychické. Účinná léčba erektilní dysfunkce, včetně eliminace vyvolávající příčiny, vede ke zlepšení párové satisfakce a zlepšení kvality života muže i jeho zdraví. Důležitou roli v prevenci i léčbě tohoto onemocnění sehrává též farmaceut.

Fraktura penisu se sdruženým poraněním uretry je vzácný akutní stav v urologii. Diagnostika se provádí převážně pomocí anamnézy, fyzikálního vyšetření, retrográdní uretrografie (v případě podezření na poranění uretry), případně magnetické rezonance (MRI). Při prokázané FP s poraněním uretry či při diagnostických pochybách je indikována operační revize se suturou tunica albuginea a uretry. Konzervativní terapie se nedoporučuje z důvodu rizika komplikací (erektilní dysfunkce, zakřivení penisu, striktura uretry).

Autoři v článku prezentují kazuistiku pacienta s posttraumaticky vzniklým vysokoprůtokovým (arteriláním) priapismem a následný terapeutický postup spočívající v endovaskulární superselektivní embolizaci oboustranného pseudoaneuryzmatu kavernózních těles, který vedl k zachování funkční erekce v téměř plném rozsahu.