Botulotoxin (BTX) je nejtoxičtější látka, kterou lidstvo zná. V současné době se k ní obrací pozornost odborné lékařské veřejnosti, protože nalézá uplatnění v celé řadě klinických aplikací. Nejčastěji se používá v léčbě svalových spasticit, hyperhidrózy, fokálních dysfonií, blefarospazmů, hyperaktivního měchýře, syndromu pánevní bolesti, tenzní cefaley, migrény, achalázie, análních fisur a vaginizmu. Počet indikací k použití botulotoxinu se neustále zvyšuje, někdy se proto o něm hovoří jako o penicilinu 21. století. Práce předkládá přehled o struktuře, mechanizmech působení a klinickém využití této látky.

V průběhu života se vyskytnou ojedinělé problémy s erekcí u mnoha mužů. Za erektilní dysfunkci (ED) se považuje pouze taková porucha, která se projevuje trvale. ED je definována jako trvalá (nejméně 6 měsíců trvající) neschopnost dosáhnout a udržet erekci dostatečnou k uspokojivému sexuálnímu životu. Je hodně mužů, kteří se za své problémy stydí a k lékaři vůbec nejdou. Přitom ED není vzácným zdravotním problémem a při včasné a správné diagnóze je úspěšně řešitelná. Touto problematikou se zabývají praktičtí lékaři, sexuologové, urologové, psychologové a jiní odborníci. Problémy s erekcí se netýkají jen mužů samotných, ale mají velký vliv i na partnerský život. ED může velmi narušit hluboký vztah mezi partnery a pak se i partnerce nedostává psychické a fyzické pohody. Je proto lepší si o problémech pohovořit i s partnerkou a zapojit ji do léčby. Ne vždy se musí jednat o poruchu z důvodu vyššího věku, ale může se objevit po některých zraněních, operacích nebo při výskytu jiného onemocnění.

Článek udává obecný přehled o možnostech léčby chronické nenádorové bolesti. Obsahově vychází z metodických pokynů kolektivu autorů, které byly odsouhlaseny výbory řady odborných společností. Strategie léčby CHNNB je obdobná jako při léčbě bolesti onkologické, vychází z třístupňového žebříčku WHO. Článek obsahuje základní dělení bolesti, měření její intenzity, jsou popsány základní terapeutické možnosti léčby. Velká pozornost je věnována léčbě boleti silnými opioidy, strategii zahajování léčby, řešením nejčastějších nežádoucích účinků a důvodům přerušení léčby opioidy.

Autor popisuje strategii užití antidepresiv v běžné nepsychiatrické praxi, podává základní vodítka k orientaci v jednotlivých skupinách antidepresiv. Popisuje účinnost i nežádoucí účinky jednotlivých skupina antidepresiv, zdůrazňuje nutnost volby správného antidepresiva, jeho dávky i délky podávání. V závěru se zmiňuje o indikacích k odeslání nemocného ke specialistovi – psychiatrovi.

Srovnávání léčebných výsledků není možné bez jednotné „mluvy“ všech zainteresovaných odborníků. V onkologii je sjednocující řečí klasifikace zhoubných nádorů TNM, rozdělení do stadií a snaha o definici prognostických faktorů. Při znalosti předepsaných a doplňkových parametrů pak volíme typ a agresivitu léčby. Porovnání dat z velkých souborů a event. změnu strategie diagnostiky a léčby u konkrétních diagnóz umožňují databáze národních registrů. Sběr dat a jejich kvalita závisí na „pouhém“ vyplnění onkologického hlášení.

Do našeho sledování bylo zařazeno 32 pacientů (16 mužů a 16 žen z heterosexuálních párů) s nově zjištěnou akutní nekomplikovanou chlamydiovou urogenitální infekcí. Diagnostika byla provedena ve výtěrech z močové trubice mužů a z močové trubice i hrdla děložního žen pomocí přímého průkazu antigenu Chlamydia trachomatis komerční imunofluorescenční metodou. Všichni pacienti byli léčeni azitromycinem (AZT) v dávkách 1 × 500 mg/den po 3 dny, polovina párů navíc užívala jako podpůrnou léčbu ještě Wobenzym (W) v dávkách 3 × 5 tbl/den po 14 dní. Za 4 týdny po dobrání antibiotik byly provedeny u každého kontrolní výtěry. Úspěšnost zvolené terapie: Pacienti léčení pouze AZT – 9 pacientů negativních z 16, tedy úspěšnost léčby 56,25 % (muži 5 z 8, 62,5 %; ženy 4 z 8, 50 %). Pacienti léčení AZT v kombinaci s podpůrnou terapií W – 13 negativních pacientů z 16, tedy úspěšnost léčby 81,25 % (muži 6 z 8, 75 %; ženy 7 z 8, 87,5 %). Přidání W k AZT tedy významně zvýšilo úspěšnost léčby akutní nekomplikované urogenitální chlamydiózy ve srovnání s léčbou samotným AZT. Podstata tohoto účinku enzymoterapie by měla být i nadále podrobněji studována, zejména její možný vliv na reakci imunitního systému hostitele na chlamydiovou infekci. Kontrolní výtěry po jakékoli léčbě zůstávají naprostou nutností.

Úvod: Otevřená prostatektomie stále tvoří až 15 % operací pro benigní hyperplazii prostaty (BPH). Na našem oddělení, narozdíl od většiny pracovišť v ČR, preferujeme retropubický přístup. Materiál a metody: Retrospektivně jsme hodnotili 796 pacientů operovaných na našem pracovišti od roku 1992 do roku 2003. U 289 pacientů (36 %) byla operace provedena v „bezkatetrové“ modifikaci, kdy drenáž moči byla zajištěna epicystostomií s aktivním sáním. Výsledky: Millinův přístup umožňuje při standardním průběhu odstranit permanentní katétr 4. pooperační den, při „bezkatetrové“ prostatektomii nastupuje spontánní mikce 2. pooperační den. Průměrná doba hospitalizace byla v našem souboru 6,4 dne. Procento komplikací retropubické prostatektomie pro BPH odpovídá údajům ze světové literatury. Závěr: Millinova prostatektomie (zvláště bezkatetrová) má ve srovnání s transvezikálním přístupem některé výhody: doba ponechání permanentního katétru po operaci (4 dny Millinova, 7 dnů transvezikální prostatektomie), frekvence pooperačních striktur hrdla močového měchýře (5 % náš soubor, 6–22 % podle literárních údajů) a výskyt inkontinence moči (1,7 % náš soubor, 2–10 % podle literárních údajů). K dalším výhodám tohoto přístupu řadíme lepší přehlednost operačního pole s exaktním ošetřením lůžka po enukleaci a ponechání intaktní stěny močového měchýře.

Cíl: Cílem práce je retrospektivní analýza výsledků a rizik použití dlouhodobě nefunkčního močového měchýře při transplantaci ledviny. Soubor: Bylo hodnoceno 58 pacientů, kteří neměli žádnou nebo minimální diurézu a byli transplantováni v letech 2002–2004 . Soubor byl tvořen 20 ženami a 38 muži, průměrný věk byl 45,8 let. Doba anurie byla průměrně 43,4 měsíce, nejkratší 12 měsíců. Soubor byl rozdělen na dvě podskupiny. První tvořili nemocní s ledvinným selháním způsobeným glomerulopatií (chronická glomerulonefritis, polycystosis, atd.) – 42 pacientů. Ve druhé byli pacienti s intersticiální nefritis nebo refluxní nefropatií – 16 pacientů.

Deti s dysfunkciou mechúra vrátane vrodenej neurogénnej poruchy močenia (VNPM) predstavujú nezanedbateľnú časť pacientov pediatrického urológa. Závažnosť VNPM spočíva v riziku včasného druhotného poškodenia obličiek a inkontinencii moču výrazne znižujúcej kvalitu života tejto populácie. Okultné neuropatie sú nezriedka spojené s oneskorením diagnózy. Liečba VNPM je zložitá a spravidla vyžaduje celoživotné sledovanie. Cieľom práce je poukázať na miesto klinického vyšetrenia a neinvazívnej urodynamiky v diagnóze, liečbe a sledovaní detí s VNPM.

Autoři se v přehledném článku zabývají možnostmi léčby erektilní a ejakulatorní dysfunkce, infertility a hypotestosteronémie u mužů po poranění míchy.

Úvod: Roztroušená skleróza (RS) je jedním z nejčastějších neurologických onemocnění. Symptomy dysfunkcí dolních cest močových (DMC) patří u ní k nejčastějším a vyskytují se až u 97% pacientů s RS. Nejčastěji se vyskytují iritační příznaky (frekvence, urgence, urgentní inkontinence) a příznaky evakuačních dysfunkcí (retardace startu mikce, pocit rezidua po mikci, slabý a přerušovaný proud). Riziko poškození funkce horních močových cest je u pacientů s roztroušenou sklerózou velmi nízké. Někteří autoři proto doporučují symptomatickou léčbu dysfunkcí DMC. Práce uvádí výsledky léčby dysfunkcí DMC založené na minimálně invazivních vyšetřovacích postupech u souboru pacientů s roztroušenou sklerózou. Materiál a metodika: V diagnostice dysfunkcí DMC byla využita anamnéza, lokální neurourologické vyšetření, analýza mikční karty a ultrazvukové měření rezidua. V terapii byl u nemocných s iritačními symptomy využit útlum aktivity detruzoru perorálně podávanými anticholinergiky, u pacientů s obstrukčními (evakuačními) symptomy byla podávána alfalytika. U pacientů s klinicky významným reziduem zjištěným primárně nebo sekundárně na podkladě útlumu detruzoru, byla využita technika intermitentní katetrizace. Výsledky: V souboru udávalo úplnou spokojenost s výsledkem léčby 71 (61,2 %) nemocných, 28 (24,1 %) pacientů udávalo subjektivně částečné zlepšení, u 17 (14,7 %) pacientů se nepodařilo dysfunkci DCM ovlivnit. Závěr: Navrhované jednoduché diagnosticko-terapeutické schéma umožňuje efektivní léčbu velké části pacientů trpících dysfunkcí dolních cest močových na podkladě roztroušené sklerózy. Komplexní urologická diagnostika (s využitím urodynamických a neurofyziologických vyšetřovacích postupů) je podle autorů rezervována jen pro ty pacienty, kde léčba podle tohoto schématu selhává, nebo kde jsou přítomny významné rizikové faktory ohrožení funkce ledvin.

Zlaté Hory se staly již tradičním jarním útočištěm urologů. Letos se setkání konalo ve čtvrtek 7. a v pátek 8. dubna. 198 registrovaných účastníků, tradiční hosté doc. Kawaciuk a doc. Jarolím a další, ale i noví, jako prof. Dvořáček, mohli využít za pěkného počasí z větší části již zrekonstruovaný areál hotelu Bohemia. Kromě vědecké části, kterou organizovala Urologická klinika FN Olomouc, se urologové i zdravotní sestry setkávali v jazzové kavárně Jakuba Knápka, na stáncích firem a při oblíbeném večerním programu v klubu Bohemia...

Ve dnech 12. až 14. října se uskutečnila výroční konference České urologické společnosti. Její konání v Praze, v centru České republiky, v centru kulturního dění a kulturních tradic, předznamenalo její vysokou úroveň. Ta byla zajištěna bohatou účastí zahraničních hostů, kurzem ESU, odbornou záštitou Urologické kliniky 1. LF VFN v Praze, dvěma sympozii aktivních sekcí České urologické společnosti (urodynamické, onkologické), několika firemními sympozii a bohatým odborným programem členů naší urologické komunity. Chtěl bych se s vámi podělit o svůj pohled na proběhlé dny strávené v Praze.

Autor informuje o současné úloze a místě penilní protézy v léčbě erektilní dysfunkce (ED). Ve svém sdělení vychází jak z literárních údajů, tak z bohatých vlastních zkušeností (urologická klinika FN Brno, byla prvním pracovištěm v ČR, které v roce 1992 zavedlo implantaci inflatabilní penilní protézy do armamentaria léčby erektilní dysfunkce). Informace o tomto způsobu léčby jsou významné, zejména pro mladší generaci urologů, kteří s ní vůbec doposud nemuseli přijít do styku a přitom se jedná o léčebnou metodu, jejíž význam a potřeba v současné době narůstá.

Práce je věnována problematice antibiotické terapie u infekcí močových cest v graviditě a v laktaci. V úvodním přehledu jsou diskutovány jednak otázky bezpečnosti jednotlivých antibiotik, a to jak pro gravidní ženu, tak pro plod. Rovněž nelze opomenout některé fyziologické změny ve farmakokinetice u gravidní ženy, které přímo souvisí s dávkováním antibiotických preparátů. Hlavní část je pak věnována nejčastějším infekcím močových cest v graviditě (ABU, cystitidě a pyelonefritidě), jejich diagnostice, nejčastějším infekčním původcům, vhodně volené terapii, možným komplikacím a prevenci. Použití antibiotik v laktaci se opět řídí především volbou antibiotik bezpečných pro dítě. Jednotlivé informace o volbě a dávkování doporučovaných antibiotik jsou shrnuty v přehledných tabulkách.

Hypertenze je uváděna jako jeden z rizikových faktorů pro vznik karcinomu ledviny. V databázi preventivních onkologických prohlídek z okresu Šumperk byl formou studie případů a kontrol ověřován tento vztah na souboru 221 nemocných s karcinomem ledviny a 30 329 kontrolních zdravých osob. Bylo zjištěno mírně zvýšené odds ratio pro systolický i diastolický krevní tlak, a to jak u celého souboru, tak i při jeho rozdělení na muže a ženy. Hodnoty odds ratio u žen byly výrazně vyšší než u mužů. Práce potvrdila, že existuje souvislost mezi hypertenzí a rizikem vzniku karcinomu ledviny, i když se nedá vyloučit primární účinek antihypertenzivní léčby.