Nejběžnější ejakulatorní dysfunkcí je předčasná ejakulace. Řada mužů s předčasnou ejakulací trpí po celý život zvýšenou výbavností ejakulačního reflexu. Pokud k ejakulaci nedochází, jedním z prvních kroků je vyšetření moči po ejakulaci na přítomnost spermií, což umožní rozlišit mezi retrográdní ejakulací a anejakulací. Slabý proud moči a pomalé vytékání ejakulátu po orgazmu svědčí o striktuře uretry. Bolestivá ejakulace může být i jedním z projevů neúplného poranění míchy. Orgazmus je podobně jako bolest smyslový vjem a je obtížné jej objektivně kategorizovat. Po chirurgických výkonech, jako jsou operace prostaty, nastává změna v kvalitě vnímání orgazmu. Muže, kteří mají takový výkon podstoupit, je nutné o tomto informovat. Po orgazmu se zvyšuje hladina prolaktinu v séru, což souvisí s délkou refrakterní periody a sexuálním chováním po orgazmu. Postorgazmická bodavá bolest po částečném přerušení míchy se léčí obtížně, a pokud přetrvává 2 roky po zranění, nejspíše se neupraví.

Benigní hyperplazie prostaty (BHP) je nejčastějším benigním nádorem mužů ve vyšším věku. Klinická manifestace tohoto onemocnění ve formě symptomů dolních močových cest (LUTS – lower urinary tract symptoms) zhoršuje kvalitu života pacientů. Autoři shrnují současné možnosti a trendy v konzervativní léčbě benigní hyperplazie prostaty – pozorné sledování a medikamentózní terapii.

Podaný súhrnný prehľad súčasných možností kombinovanej liečby príznakov dolných močových ciest (LUTS) u mužov. Zdôraznená potreba komplexného, individuálneho prístupu ako k diagnostike, tak aj k liečbe pacientov s LUTS. Dlhodobá (viac ako 4 roky) kombinovaná liečba (inhibítor 5-alfa reduktázy (I-5ARI) + alfa-blokátor (AB)) LUTS pri benígnej prostatickej hyperplázii (BPH) sa zdá byť účinnejšia a prospešnejšia v porovnaní s monoterapiou. Kombinovaná liečba LUTS/BPH je indikovaná: u symptomatických pacientov s (veľmi) vysokým rizikom progresie BPH (objem prostaty > 30 (40) ml, prostatický špecifický antigén (PSA) > 1,4 (1,6) ng/ml, postmikčné reziduum > 40 ml); a tiež pri zlyhaní medikamentóznej monoterapie BPH. Kombinovaná liečba (I-5ARI + AB) LUTS pri BPH sa teda považuje za vhodnú alternatívu u symptomatických pacientov so zväčšenou prostatou (> 30 až 40 ml), a to buď krátkodobo na rýchle zmiernenie príznakov, alebo dlhodobo u (malej skupiny) mužov so závažnými LUTS. U mužov so stredne závažnými príznakmi je možné vynechať alfa-blokátor po 3–6 mesiacoch. Všetky kombinácie I-5ARI + alfa-blokátorov by mali byť rovnako účinné. Kombinácia doxazosín + finasterid je najlepšie odskúšaná s ohľadom na bezpečnosť a účinnosť. Pri kombinovanej liečbe LUTS/BPH je potrebné vziať do úvahy možné vedľajšie účinky a ekonomickú náročnosť takejto terapie. Liečba hyperaktívneho močového mechúra (OAB) u mužov za prítomnosti BOO je predmetom prebiehajúceho výskumu. Anticholinergická liečba ako monoterapia nemôže byť odporučená pre bežné použitie. Anticholinergikum + alfa-blokátor v kombinácii môžu byť účinné. Nie je dostatočný dôkaz efektivity kombinácie alfa-blokátor + inhibítor fosfodiesterázy 5. typu (I-PDE5) u mužov s LUTS/BPH v porovnaní so samotným alfa-blokátorom. Perspektívnou a potrebnou sa zdá byť kombinácia alfablokátora (alebo I-5ARI) + desmopresínu u mužov s LUTS pri BPH a so súčasným výskytom nočnej polyúrie. Ukázané sú aj nové liečebné ciele a perspektívy kombinovanej liečby LUTS u mužov.

K častým bakteriálním onemocněním v komunitním prostředí patří infekce močových cest, jejichž původci jsou především kmeny Escherichia coli a Proteus mirabilis. Součástí léčby je aplikace antimikrobních léčiv, přičemž k vhodným přípravkům patří kotrimoxazol, trimetoprim, nitrofurantoin a amoxicilin.

Podobně jako u dospělých i u dětí přicházejí akutní stavy vyžadující urgentní řešení. Některá z onemocnění jsou typická pro dětský věk (parafimóza). Jiná, běžně přicházející u dospělých, se objevují u dětí méně často (ledvinná kolika), zbylá pak zcela výjimečně (priapizmus). Správný diferenciálně-diagnostický postup u sporadicky přicházejících onemocnění je velmi důležitý. Osud postiženého orgánu, ale i život nemocného, záleží zejména na správně určené diagnóze. V našem sdělení rozebíráme výjimečně se objevující akutní stavy v dětském věku: priapizmus, tumory varlete, hematurii při papilomu měchýře a poranění cévní stopky ledviny. Uvádíme a diskutujeme naše diagnostické a léčebné postupy u těchto onemocnění. Výsledky léčby se mohou významně lišit. S ohledem na výjimečnost těchto onemocnění lze doporučit jejich léčení ve specializovaných centrech.

Sexuální dysfunkce a poruchy fertility jsou u mužů s epilepsií časté. Podílí se na nich vlastní epileptické onemocnění, antiepileptika i faktory psychologické a sociální. V minulosti byla věnována pozornost těmto poruchám u žen, v posledních letech přibyly nové poznatky v této oblasti i u mužů. Je popisován vliv epilepsie na hypotalamo-hypofyzární funkční osu a jednotlivé reprodukční hormony i vliv antiepileptik především cestou indukce či inhibice jaterních enzymů, a tím ovlivnění sérových hormonálních hladin.

Autor sa formou súhrnného prehľadu zameriava na urgentnú inkontinenciu moču. Hyperaktívny močový mechúr (HMM) bol nedávno definovaný ako komplex príznakov urgencie s alebo bez urgentnej inkontinencie moču (UIM), obvykle s polakizúriou (močenie viac ako 8 krát za deň) a nyktúriou (močenie viac ako dvakrát v noci), ak sa nevyskytujú patologické alebo metabolické faktory, ktoré tieto symptómy môžu spôsobiť. HMM je vysoko prevalentný, má negatívny dopad na kvalitu života postihnutých jedincov a znamená aj významnú ekonomickú záťaž pre spoločnosť. Podaný stručný prehľad epidemiológie, pravdepodobnej etiológie a patofyziológie, diagnostiky a liečby tzv. hyperaktívneho močového mechúra. Medikamentózna liečba HMM s využitím antimuskarínových preparátov je v súčasnosti považovaná za liečbu prvej línie aj keď jej použitie je limitované výskytom nežiadúcich, vedľajších účinkov (napr. suché ústa). Rozdiskutované ďalšie možnosti a perspektívy najmä konzervatívnej liečby HMM.

Cílem práce je vyhodnotit výskyt symptomů dolních močových cest (LUTS) a erektilní dysfunkce (ED) v Olomouckém kraji na základě výsledků studie KAPROS (prospektivní dotazníková metoda zaměřená na muže Olomouckého kraje ve věku 50 až 70 let). Oba tyto symptomy významně ovlivňují kvalitu života. Mírné dysurie udávaly asi dvě třetiny mužů, střední asi 29 % a těžké asi 3 % mužů. Výskyt těchto těžších symptomů LUTS byl statisticky signifikantně vyšší ve vyšších věkových kategoriích. Zde byl také statisticky signifikantně vyšší výskyt těžších forem ED.

Autoři referují o závažné komplikaci instilační léčby pomocí BCG vakcíny. U pacienta došlo ascendentní cestou k zavlečení zánětu do obou varlat, kde vznikl granulomatózní BCG zánět, který imitoval nádorové postižení.

Zlepšenie prežívania pacientov s nádormi testis viedlo v posledných rokoch k zvýšeniu záujmu o negatívne dôsledky ochorenia na celkový organizmus. Nielen nádor sám, ale tiež jeho liečba (najmä rádioterapia alebo chemoterapia) môže vplývať na hormonálny stav pacienta. Cieľom práce je poukázať a zdôvodniť potrebu zavedenia vyšetrenia hormonálneho profilu v algoritme sledovania nielen pacientov s bilaterálnym ochorením, ale aj u pacientov s jednostranným nádorom testis.

Pojem hyperaktivní měchýř (overactive bladder – OAB) označuje komplex symptomů frekventního močení, urgencí a/nebo urgentní inkontinence. V současné době je tímto termínem na základě doporučení Mezinárodní společnosti pro kontinenci (International Continence Society – ICS) nahrazován dříve užívaný pojem urgentní inkontinence. Hyperaktivní měchýř patří k nejčastějším zdravotním problémům naší populace. V poslední době je této problematice věnována velká pozornost z mnoha úhlů pohledu. Cílem přehledné práce je podat přehled nových poznatků v oblasti patofyziologie, diagnostiky a farmakologické terapie hyperaktivního měchýře, které přinesly poslední 3 roky.

Úvod a cieľ: Benígna hyperplázia prostaty BHP/benígna obštrukcia prostaty BPO môže byť príčinou dilatácie horného močového traktu a následnej renálnej insuficiencie (RI) až zlyhania obličiek. Cieľom práce bolo zhodnotiť vlastný súbor pacientov s chronickou retenciou moču a RI spôsobenou BHP. Materiál a metodika: V období od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2004 bola vykonaná TURP 24 mužom (priemerný vek 67,5 rokov, rozpätie 56–78 r.) s RI na základe chronickej retencie moču. Traja muži boli liečení na hypertenziu, dvaja na hypertenziu a diabetes mellitus (DM) a ďalším dvom bol novozistený DM. Priemerná hmotnosť prostaty 45 g (33–78 g), IPSS: 28 (23–34), postmikčné reziduum viac ako 300 ml (350–1 100 ml), všetci muži mali (ultrasonograficky – USG) dokázanú stázu v horných močových cestách, hodnoty sérového kreatinínu boli viac ako 200 µmol/l (240–820 µmol/l). Všetci pacienti mali pred operáciou zavedený katéter (priemerne 28 dní, rozpätie 21–42 dní) a všetkým bolo pred TURP realizované urodynamické vyšetrenie: hypotónia mechúra u 17/24, atónia u 2/24 a normotónia u 5/24. Všetkým mužom bola TURP urobená v čase, keď sérový kreatinín bol nižší ako 200 µmol/l (95–160 μmol/l). Pacienti boli pravidelne kontrolovaní: po 2, 4 týždňoch a po 3, resp. 6 mesiacoch od operácie. Výsledky: Bezprostredne po vytiahnutí katétra (na 5. deň po TURP) spontánne močilo 19/24 (79,2 %), ale bez signifikantného rezidua (< 150 ml) len 9/24 (37,5 %) pacientov. Po 3 mesiacoch uspokojivo močilo 22/24 (91,7 %) mužov (postmikčné reziduum < 150/2–140/ml), IPSS 11 (9–20), sérový kreatinín 150 (85–170) µmol/l. Dvaja pacienti so súčasnou hypertenziou + DM sú na permanentnom katétri. Renálne funkcie boli signifikantne zlepšené u 16/24 (66,7 %) pacientov po TURP. Záver: U väčšiny pacientov s chronickou retenciou moču a s chronickou RI dáva TURP dobré výsledky pri dodržaní niektorých zásad dôležitých pre minimalizáciu komplikácií.

Obezita a tkáňové hormony produkované tukovou tkání (adipocytokiny) hrají důležitou roli v rozvoji různých nádorových stavů včetně karcinomu prostaty. V našem článku shrnujeme současné poznatky o vztahu obezity, leptinu a adiponectinu v procesu vzniku a rozvoje karcinomu prostaty.

Prof. MUDr. Eduard Hradec, DrSc., se narodil 21. 9. 1918 ve Slaném, na Lékařské fakultě Karlovy Univerzity promoval v roce 1946, po promoci pracoval na chirurgickém oddělení nemocnice v Turnově a od roku 1952 na Chirurgické klinice Fakulty všeobecného lékařství v Praze, kde byl jeho učitelem akademik Diviš. Kandidátskou práci na téma „Chirurgie nadledvin“ obhájil v roce 1959, v roce 1964 obhájil docentskou habilitační práci na téma „Diagnostika a léčba poškození močovodu a měchýře léčbou zářením“, doktorskou disertační práci „Rekonstrukční chirurgie močovodu a močového měchýře“ obhájil v roce 1965 a řádným profesorem byl jmenován v roce 1968. Profesor Hradec byl zakladatelem a prvním přednostou Urologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1975).

Argus sling je nová bulbouretrální operace při řešení močové inkontinence u muže po operacích na prostatě. Je to v řadě dosud prezentovaných slingových operací další stupeň zlepšení. Pokročil vývoj nových biomateriálů a jde o specielně pro muže vyvinutou soupravu. Předběžné výsledky jsou slibné větší úspěšností kontinence operovaných, ale i exaktnějším způsobem měření „leak point pressure“ s minimálními obstrukčními příznaky.

Virové infekce lokalizované na genitálu patří do skupiny nejčastěji se vyskytujících sexuálně přenosných nemocí (STD) v rámci venerologické ambulance. Klinické projevy včetně komplikací, které mohou při zanedbání či nesprávné léčbě vzniknout, jsou pro pacienta velice traumatizující a omezující v běžném životě. Dle klinického nálezu můžeme projevy dělit na papulózní, nodulární, verukózní či erozivní a ulcerózní. Původcem jsou nejčastěji papilomaviry (výskyt přibližně u 38 % populace), herpes viry a pox viry. V rámci vyšetřování a diferenciální diagnostiky musíme vždy pomýšlet i na další možné sexuální přenosné infekce, pohlavní nemoci či nevenerické mukokutánní projevy, které se mohou vyskytovat společně a mohou pak ovlivnit celkově léčbu.

Diagnóza infekcí močových cest je založena na klinických příznacích a na hodnocení laboratorních nálezů. U kojenců a batolat nebývá jednoduché stanovení diagnózy a na uroinfekci je nutno vždy pomýšlet u febrilního dítěte. Terapie močových infekcí vychází z  bakteriální rezistence v dané lokalitě a ze zásad racionální antibiotické terapie. Vlastní strategie se řídí klinickým stavem dítěte s přihlédnutím k jeho věku. Děti s chronickými a recidivujícími uroinfekcemi vyžadují komplexní péči.

Uvedena kazuistika mladé pacientky s refrakterní detrusorovou nestabilitou, která byla úspěšně léčena autoaugmentací močového­ měchýře. Diskuze přináší srovnání autoaugmentace a augmentační cystoplastiky. Autoaugmentace je stále ne zcela standardní metoda a její indikace musí být pečlivě zvážena.

Sexuální dysfunkce je častým následkem poranění míchy. Erektilní dysfunkce a anejakulace jsou běžným důsledkem spinálního traumatu. Řešením je užití perorální léčby inhibitory fosfodiesterázy 5 (PDE-5) či intrakavernózní injekce prostaglandinu E1. Spermie je možno získat pomocí elektroejakulace nebo TESE (extrakce spermií z varlat). Metodou asistované reprodukce ICSI (intracytoplazmatická injekce spermie) realizujeme biologické otcovství ochrnutých mužů. Sexuolog-androlog je členem terapeutického týmu Spinální jednotky Úrazové nemocnice v Brně. Prvním krokem je podání informace o možném vzniku sexuální dysfunkce v souvislosti s poraněním míchy. Ve druhé fázi řešíme problematiku erektilní dysfunkce, infertility a ženské sexuální dysfunkce.

Nykturie je jedním z nejčastěji se vyskytujících symptomů dolních močových cest a patří mezi příznaky, které nejvíce ovlivňují kvalitu života. Etiologie nykturie je multifaktoriální, proto se tento symptom objevuje v popředí zájmu nejen urologů, ale i řady jiných odborníků. Ke standardizaci terminologie, diagnostiky a léčby nykturie vytvořila International continence society následující doporučené postupy.

Kazuistika se týká diagnostiky a léčby benigních fibroproduktivních onemocnění paratestikulárních tkání, které svou lokalizací a charakterem růstu imitují tumory nadvarlete. U nemocného šlo o vzácně se vyskytující difuzní fibrotickou proliferaci nadvarlete.

Močové a respirační infekce významným způsobem ovlivňují preskripci antimikrobiálních přípravků a zpětnovazebně vedou k rozvoji bakteriální rezistence. Ve většině rozvinutých zemí jsou uroinfekce druhou nejčastější infekční chorobou. Empirická i cílená antimikrobiální léčba ovlivňuje výši nákladů, ale i možný vznik a léčbu komplikací. Neadekvátně léčená nebo neléčená infekce má zřejmou tendenci k prolongovanému či chronickému průběhu. To podporují i snahy o samoléčení na podkladě reklamy. Kromě vyšších nákladů na diagnostiku i léčbu vedou k chronicitě onemocnění. Významně pak mění kvalitu života postiženého i jeho rodiny. S vysokou incidencí se setkáváme s uroinfekty u gravidních žen. Kromě zvláštností v léčbě se u těhotných žen musíme vypořádat i s odlišným přístupem k celé problematice močových infekcí, což platí i u kojících žen. Kojící matky jsou z hlediska uvádění bezpečnosti léčby na okraji zájmu farmaceutických firem, navíc bývají mnohdy nesprávně instruovány i zdravotnickým personálem. Sdělení se tomuto tématu věnuje podrobněji.

Autoři článku prezentují atypickou rupturu zadní uretry s vytvořením rozsáhlé fibrózy a dlouhého distrakčního uretrálního defektu řešenou endoskopickou metodou. Pooperačně byl nemocný bez striktury močové trubice, kontinentní a bez erektilní dysfunkce.