Rekonstrukční chirurgické výkony na ženském pánevním dnu zaznamenaly v posledních 25 letech významné změny. Příčinou byl především závažný počet recidiv po klasických operacích. Po dobrých zkušenostech s využitím syntetických sítěk při operacích břišních kýl a stresové inkontinence (SI) začaly být síťkové implantáty používány i při operacích prolapsu orgánů pánevního dna (POP, angl. Pelvic Organ Prolapse). V současné době jsou korekce POP pomocí implantátů běžně užívanou technologií. Jejich zavedení do praxe snížilo výskyt anatomických recidiv, nelze však říci, že se jedná o operace neproblémové. POP je komplikovaná kýla a po léčbě je třeba hodnotit nejen anatomický efekt, nýbrž i efekt funkční. Cílem tohoto článku je provést racionální rozbor jednotlivých operačních postupů používaných při rekonstrukcích POP a pokusit se naznačit očekávatelný vývoj v této problematice. Názory uvedené v tomto článku jsou podloženy vlastními praktickými zkušenostmi.

Symptomy dolních močových cest u mužů (M-LUTS) jsou častými obtížemi, k jejichž řešení se používají léčiva z několika farmakoterapeutických skupin s rozdílným mechanismem účinku, rozdílným profilem a mechanismem vzniku nežádoucích účinků a s tím souvisejících možných lékových problémů. Při výběru vhodného léčiva je vždy třeba zhodnotit jak celkový stav pacienta, tak další léky, které užívá, aby bylo minimalizováno riziko rozvoje nežádoucích účinků u predisponovaných jedinců. Předložený text shrnuje současný přístup k farmakoterapii M-LUTS a na několika kazuistikách poukazuje na možné lékové problémy spojené s touto terapií.

Testosterón je dobre známy ako dôležitý mužský pohlavný hormón. Má dôležité funkcie v celom tele. Vekom jeho hladina klesá asi
o 1,2 % ročne, niekedy však klesne významnejšie a vtedy sa prejavia ťažkosti z jeho nedostatku. Obezita pôsobí proti testosterónu
a v populácii pribúda počet obéznych mužov s jeho nedostatočnou hladinou. Mnohí lekári sa však obávajú testosterón suplementovať
pre možné riziko rakoviny prostaty vo vyššom veku. Názory na jeho účinkovanie v mužskom tele sa za posledných 40 rokov
významne zmenili. V práci rozoberáme súčasné názory na vplyv testosterónu na mužské zdravie a význam jeho suplementácie.

Autoři prezentují kazuistiku pacienta s cystou ejakulatorního duktu jako příčinu anejakulace a dalších obtíží. Obstrukční azoospermie je definována jako nepřítomnost spermií v ejakulátu navzdory normální spermatogenezi. Prevalence obstrukce ductus ejaculatorius je v populaci neznámá, ale jako příčina azoospermie se odhaduje u 5 % pacientů. V současné době je doporučeným řešením onemocnění transuretrální resekce ejakulatorního duktu. Simultánní endoskopické zobrazení a transrektální ultrasonografie výrazně zlepšují přehled při endoskopickém výkonu. V současné době je toto onemocnění poměrně dobře léčitelné a lze jej vyléčit jednoduchým operačním zákrokem.

Postradiační cystitida je onemocnění způsobené radioterapií nádorových onemocnění v oblasti malé pánve. Projevuje se především ztrátou funkce detruzoru, příznaky nestabilního detruzoru a hematuriemi. Léčba těchto symptomů je velmi obtížná. Článek pojednává přehledně o možnostech konzervativní i operační léčby této diagnózy.

Prezentujeme kazuistiku pacienta s bilaterálním multifokálním světlobuněčným renálním karcinomem, kterému byla provedena radikální nefrektomie vlevo a záchovný resekční výkon vpravo. S odstupem 30 měsíců byla zjištěna vzácně se vyskytující metastáza renálního karcinomu (RCC) do močového měchýře, která byla řešena transuretrální resekcí. Následně byl verifikován metastatický proces do plic a mozku.

Prezentujeme kazuistiku 27letého muže s generalizací sarkomu malé pánve, jehož prvním a raritním příznakem byla akutně vzniklá hydrokéla.

Nykturie jako nozologická jednotka má široké spektrum příčin přesahujících urologickou oblast. Hlavními příčinami je polyurie, noční polyurie a poruchy jímací nebo evakuační funkce močového měchýře. Jednotlivé příčiny je třeba od sebe pečlivě v rámci diagnostiky rozlišit, jelikož i léčba nykturie je odlišná dle jednotlivých příčin. Primárně by mělo být využito metod neinvazivní diagnostiky s využitím anamnézy, dotazníků, pitného a mikčního deníku, uroflowmetrie a postmikčního reziduálního profilu. Pokud nelze na základě těchto metod přesně určit příčinu nykturie nebo nykturie nereaguje na stanovenou léčbu, je nutné přistoupit k invazivnímu vyšetření. Léčba nykturie vychází z diagnostikované příčiny a u jednotlivých příčin nykturie se diametrálně liší, i když jednotlivé léčebné modality lze i kombinovat.

Radikální prostatektomie (RP) s rozšířenou pánevní lymfadenektomií (ePLND) představuje standardní terapii středně a vysoce rizikového lokalizovaného karcinomu prostaty (PCa). Využití ePLND v poslední době narůstá díky provádění většího množství RP u agresivnějších nádorů. Jednou z častých komplikací této operace je vznik symptomatických lymfokél, který se udává až u 10 % operovaných. Dosud, i přes rozsáhlý výzkum, nebyla nalezena vhodná strategie, jak předejít této komplikaci. Jednou z potenciálně úspěšných intervencí se zdá být fixace volného listu peritonea při provádění transperitoneální RP. Několik retrospektivních klinických studií prokázalo snížení výskytu symptomatických lymfokél při fixování peritonea k měchýři nebo stěně pánve, čímž je ponechána mezera v peritoneu, která vytvoří cestu pro volný pohyb lymfy z pánevní oblasti do peritoneální dutiny a její následnou resorpci. Jediná dosud publikovaná randomizovaná studie však tuto hypotézu nepotvrdila. Cílem tohoto článku je představit přehled dosud publikovaných klinických studií zabývajících se fixací peritonea.

Článek pojednává o roli ARTA preparátů zejména v terapii metastatického kastračně rezistentního karcinomu, uvádí dostupná
data a jejich využití v praktickém rozhodování v léčbě.

Narůstající incidence karcinomu prostaty představuje velmi významný socioekonomický problém. U části pacientů dojde k progresi nebo relapsu onemocnění a jeho léčba adrogenní deprivací postupně selhává, nádor přechází do fáze kastrační rezistence. V současnosti v této situaci můžeme použít dva základní léčebné postupy – paliativní chemoterapii docetaxelem či cabazitaxelem a moderní léčbu cílenou na androgenní receptory v podobě abirateron acetátu (AA) a enzalutamidu (ARTA). Cílenou alfa terapii, tj. radium-223, lze sekvenčně uplatnit v případě, že nelze z některých důvodů využít chemoterapii nebo zmíněnou ARTA léčbu. Aktuální indikace přípravku radium-223 říká, že ho lze aplikovat v monoterapii nebo v kombinaci s analogem hormonu uvolňujícího luteinizační hormon (LHRH) k léčbě dospělých pacientů s mCRPC, symptomatickými metastázami v kostech a bez známých viscerálních metastáz, jejichž onemocnění progreduje po nejméně dvou předchozích liniích systémové léčby mCRPC (jiné než analogy LHRH) nebo kteří nejsou způsobilí pro žádnou dostupnou systémovou léčbu mCRPC. Problémem tedy není počet použitých terapeutických linií, kdy většina pacientů je v dobrém celkovém stavu schopna absolvovat 2–3 řady, ale spíše volba optimální sekvence jednotlivých možností. Výhoda převedení z chemoterapie na ARTA a naopak nebyla dosud jednoznačně objasněna a o posloupnosti jednotlivých strategií v klinické praxi je vedena rozsáhlá diskuze.

První část sdělení se věnuje diagnostickým postupům při podezření na přítomnost karcinomu prostaty (KP). Zmíníme základní aspekty anamnézy a fyzikálního vyšetření. Z biochemických parametrů zhodnotíme roli prostatického specifického antigenu a jeho derivativ a také indexu zdraví prostaty. Multiparametrická magnetická rezonance prostaty ve spojení s tzv. fúzní biopsií prostaty představuje v současnosti hlavní směr v diagnostice KP. Oddělené hodnocení vzorků z biopsie prostaty může zpřesnit indikaci k aktivnímu sledování u pacientů s KP nízkého rizika.

Účinnost nových imunoterapeutik, zejména checkpoint inhibitorů, je příslibem pro širokou škálu nádorů v uroonkologii. Tento
vývoj je nejlépe ilustrován současnou léčbou u pacientů s metastatickým renálním a uroteliálním karcinomem. Pro optimální
dosažení účinnosti těmito terapeutickými intervencemi je zapotřebí vývoj biomarkerů předvídajících léčebnou odpověď.

Kazuistika uvádí případ pacienta přicházejícího pro symptomatologii renální koliky vlevo. Sonografie a následně i kontrastní CT vyšetření ukázaly expanzivní útvar velikosti 7 × 6 × 8 cm v retroperitoneu, který byl po došetření klasifikován jako metastáza seminomu do lymfatické uzliny retroperitonea s nálezem "vyhořelého" primárního ložiska varlete.

Hormonální léčba (HL) karcinomu prostaty (KP) je zatížena řadou nežádoucích účinků (NÚ). Okamžité NÚ představují návaly horka a pocení, mezi hlavní NÚ při dlouhodobé HL patří projevy tělesné feminizace, sexuální a kognitivní změny, únava nebo poruchy spánku. Další NÚ souvisí s metabolickými změnami (osteoporóza, změny v metabolismu lipidů, inzulinová rezistence a vznik metabolického syndromu). Závažné NÚ představují fraktury a kardiovaskulární komplikace (KVK). Léčba analogy hormonu uvolňujícího luteinizační hormon (LHRH) je spojena s vyšším rizikem KVK ve srovnání s LHRH antagonistou degarelixem. Příčinou je pravděpodobně vyšší hladina folikuly stimulačního hormonu (FSH) při léčbě LHRH analogy, která vede k vyšší nestabilitě aterosklerotického plaku. Randomizované studie, které přímo hodnotí vliv LHRH analog a degarelixu na vznik KVK, jsou stále aktivní bez zatím dostupných výsledků. Preventivní opatření při HL KP by měla zahrnovat zvýšení fyzické aktivity, úpravu stravy, snížení hmotnosti a nekouření.

Chirurgická extrakce spermií je v současnosti poslední možností pro pacienty s azoospermií na dosažení geneticky vlastního potomstva. Rozvoj reprodukční medicíny přináší neplodným párům stále pravděpodobnější naději na dosažení těhotenství. Úkolem urologa či androloga v tomto procesu je vyšetřit a léčit neplodného muže a také zvolit optimální metodu extrakce, která přinese co největší šanci na získání kvalitních spermií s minimálními riziky pro pacienta.

HIV infekci řadíme dnes mezi chronická onemocnění a pacienti s touto infekcí mají šanci prožít kvalitní a v mnoha ohledech plnohodnotný život. Počet osob s infekcí způsobené lidským virem imunodeficience každoročně narůstá. V České republice bylo od 1. 10. 1985 do 31. 3. 2020 diagnostikováno celkem 3 644 HIV pozitivních osob. S nárůstem počtu infikovaných však zasahuje více odborná zdravotní péče o tyto pacienty do dalších zdravotnických oborů. Také v urologii se zdravotníci s těmito pacienty setkávají během poskytování odborné péče. Vzhledem k tomu, že urologie patří mezi chirurgické obory, může u některých zdravotníků kontakt s HIV pozitivními osobami vyvolat obavu z možného zdravotního ohrožení nebo ze specifik, která péče o nemocné s touto infekcí zahrnuje.

V článku prezentujeme raritný prípad duplexnej synchrónnej unilaterálnej uretero-arteriálnej fistuly u mladej onkologickej pacientky,
s jej obťažnou diagnostikou a možnosťami riešenia tohto stavu.

Bacillus Calmette-Guerin (BCG) intravezikální instilační terapie se stala standardní léčbou high grade neinvazivního karcinomu
močového měchýře (Ta, T1) a karcinoma in situ (CIS) v běžné klinické praxi s dobrými výsledky. Mnoho otázek stran této léčebné
modality však zůstává nezodpovězeno nebo není obecně příliš známo. Cílem článku je komplexní shrnutí problematiky BCG léčby,
včetně zajímavého historického vývoje této léčby.

Fluorescence je metodou peroperačního zobrazení, která přispívá k dosažení lepších pooperačních funkčních výsledků v mnoha chirurgických oborech. Nejvýznamnějším a nejprostudovanějším fluorescenčním barvivem, využívaným v urologii, je indocyaninová zeleň. Toto barvivo je možné využít v průběhu širokého spektra operačních urologických výkonů při vizualizaci cévního a lymfatického zásobení a anatomických poměrů tkání. V současnosti je celosvětově i v České republice v centru vědeckého zájmu zejména nitrožilní aplikace indocyaninové zeleně při resekci ložiskových změn ledvin. Farmakologické vlastnosti, indikace a přínos indocyaninové zeleně při resekci ledviny jsou v současné době v literatuře dobře definované. Práce přináší praktická doporučení využití indocyaninové zeleně při resekci nádorů ledviny.

Karcinom prostaty je v současné době třetím nejčastějším onkologickým onemocněním u mužů v ČR a druhým nejčastěji se vyskytujícím nádorem u mužů v celosvětovém měřítku. Jeho incidence každým rokem stoupá. Každým rokem jsou aktualizovány diagnosticko-terapeutické algoritmy léčby karcinomu prostaty, které zohledňují míru lokální progrese tumoru, jeho stupeň histologické diferenciace a míru metastatického rozsevu. V případě karcinomu prostaty bývá nejčastějším místem vzdálených metastáz samotný skelet či skelet v kombinaci s metastatickým postižením ilických případně paraaortálních uzlin. V literatuře bylo zatím popsáno jen velmi malé množství plicních metastáz karcinomu prostaty, které se navíc většinou vyskytovaly synchronně s kostními metastázami. Jejich výskyt navíc koreloval s agresivním histologickým subtypem tumoru (Gleason score 8 a víc) a elevací PSA. Tento případ je raritní skutečností, že byla nalezena solitární plicní metastáza karcinomu prostaty u pacienta s neměřitelnými hodnotami PSA a Gleason score 6 s vyloučením generalizace do jiných míst.

Obstrukční uropatie je pojem, který můžeme použít pro klinické a objektivní stavy, jako obstrukce horních močových cest nebo jako subvezikální obstrukce, tedy obstrukce dolních močových cest. V obou případech ve farmakoterapii používáme alfa-blokátory. V této práci se zmíním o roli alfa-blokátorů při terapii subvezikální obstrukce vyvolávající symptomy dolních močových cest (ve zkratce LUTS) a dále pak použití alfa-blokátorů při terapii obstrukce horních močových cest urolitiázou.

Cílem mé práce je prezentace kazuistiky pacientky s již dříve diagnostikovaným angiomyolipomem levé ledviny, která přichází na urologickou pohotovost pro akutně vzniklou bolest v oblasti levé ledviny při práci s teleskopickou pilou. Zjištěna ruptura tumoru s retroperitoneálním krvácením, jež řešena operační revizí a nefrektomií.

Benigní hyperplazie prostaty je jedno z nejčastějších onemocnění mužů středního a vyššího věku. Přestože se jedná o onemocnění
benigní, jeho příznaky mohou významně negativně ovlivňovat kvalitu pacientova života a může vést k akutním či chronickým
komplikacím. Správně zvolená farmakoterapie jako základní léčebná metoda představuje efektivní způsob, jak zmírnit pacientovy
obtíže, snížit riziko komplikací a nutnost chirurgického řešení.

Infekcia močových ciest (IMC) je zápalová reakcia urotelu na bakteriálnu inváziu, ktorá je zvyčajne spojená s bakteriúriou a pyúriou. Infekcia močového traktu nastáva, keď sa zvyšuje bakteriálna virulencia a/ alebo sa znižujú obranné mechanizmy hostiteľa. Antimikrobiálna profylaxia je prevencia reinfekcií močových ciest podávaním antimikrobiálnych liekov. Ak sa tento termín používa správne v súvislosti s močovým traktom, možno predpokladať, že baktérie boli pred začatím profylaxie eliminované. Perioperačná antimikrobiálna profylaxia zahŕňa podávanie antibiotika pred a krátku dobu po zákroku, na prevenciu lokálnych alebo systémových postprocedurálnych infekcií. V ćlánku je venovaná pozornosť aj prevencii IMC v iných skupinách pacientov (starší jedinci, deti, osoby so zavedeným močovým katétrom, neuro-urologickí pacienti a pod. ). Metagenomické sekvencovanie (MGS) predstavuje nový diagnostický prístup, ktorý nevyžaduje izoláciu baktérií tak ako ju poznáme doteraz a napriek tomu poskytuje oveľa viac dôležitých informácií o spektre mikroorganizmov prítomných vo vzorke moču pri pomerne nízkych ekonomických nákladoch. Antimikrobiálna rezistencia sa dnes stala jedným z najnebezpečnejších problémov verejného zdravia na celom svete aj v dôsledku nadmerného používania a zneužívania antibiotík v klinickej praxi.

Poruchy mužské plodnosti mají velmi často genetickou příčinu. Může to být chromozomová vada nebo mutace některého genu
důležitého pro spermatogenezi nebo funkci spermií. Vada může postihovat množství spermií, jejich morfologii, pohyblivost
nebo schopnost proniknout obaly vajíčka, fúzovat s ním a aktivovat jej. Genetická vada může také vést k zástavě vývoje časného
embrya po oplození. Vada postihující mužskou plodnost je potenciálně spojena s výskytem vrozených vad u potomstva, a proto
je důležité vyšetřovat muže s poruchou plodnosti geneticky.

V článku prezentujeme kazuistiku 55letého pacienta se stenózou pyeloureterálního přechodu a vícečetnou kalikolitiázou, který nejdřív podstoupil akutní zavedení stentu pro pravostrannou dilataci kalichopánvičkového systému s následnou laparoskopickou pyeloplastikou s extrakcí kalikolitiázy. Cílem tohoto článku je ozřejmit naše rozhodování a volbu terapeutického postupu u komplikovaného pacienta.

Močová retence se může rozvinout jako důsledek celé řady somatických, ale i psychických poruch. Identifikace příčiny je přitom klíčová ve správné léčbě pacientů. Tento přehledový článek si klade za cíl prezentovat základní skupiny psychofarmak, jejich indikace a možnou souvislost s rozvojem močové retence. Za rizikové jsou považovány zejména látky ze skupiny antipsychotik a antidepresiv, látky ovlivňující anticholinergní a serotoninergní systém. V zásadě lze však psychofarmaka označit z hlediska rizika rozvoje močové retence za bezpečné. Opatrnosti je třeba zejména u rizikových skupin a v případě lékových kombinací.

Popáleninové trauma penisu patří k raritním stavům v urologické praxi, která však sehrává klíčovou roli v managementu akutní fáze, zejména pak v podmínkách bez přímé návaznosti na superkonziliární péči plastické chirurgie. Případ 47letého psychiatricky dispenzarizovaného schizofrenika s anamnézou sebepoškozování popisuje jednotlivé kroky od diagnostiky a klasifikace rozsahu mutilace, ordinace profylaktické systémové terapie, přes provedení chirurgického ošetření první linie sub forma escharotomie a tangenciální nekrektomie s intencí vitalizace tkáně, až po údobí lokální konzervativní přípravy k definitivnímu rekonstrukčnímu výkonu – autotransplantaci kožního krytu realizovaného na specializovaném pracovišti. Upozorňuje na rizika spojená s restitučním procesem a ve finále tak poskytuje ucelený náhled na péči o tento typ postižení zevního genitálu.