Spontánní regrese primárního nádoru varlete je vzácný fenomén, který se může prezentovat až metastázou, elevací onkomarkerů a podezřelým nálezem při sonografii varlat. Popis varlete patologem demonstruje morfologické změny kompletní nebo parciální regrese primárního tumoru a nachází jizvení a další charakteristické pozůstatky nádoru varlete, dle literatury nejčastěji seminomu. Na kazuistice prezentujeme naši klinickou, zobrazovací, laboratorní, cytohistologickou a léčebnou zkušenost s tímto případem.

Předkládáme kazuistiku úspěšné chirurgické léčby rozsáhlé a rizikově uložené retroperitoneální lymfadenopatie nádoru varlete po chemoterapii. Multidisciplinární spolupráce u urologických malignit vede k nalezení co nejoptimálnější léčebné metody zejména u komplikovaných stadií nádorů nebo v léčbě recidiv. Léčba perzistujících retroperitoneálních metastáz u testikulárních nádorů po chemoterapii patří k nejkomplikovanějším. Prezentujeme kazuistiku odstranění rozsáhlé metastázy teratokarcinomu u mladého pacienta s nonseminomem, která perzistovala po několika cyklech chemoterapie. Metastáza byla velmi nešťastně uložena interaortokaválně, a to ještě dorzálně za velkými cévami, především za dolní dutou žilou.

Práce stručně popisuje a shrnuje současné poznatky a komplexní doporučení pro diferenciální diagnostiku proteinurie.

Infekce dolních cest močových řadíme mezi nejčastější bakteriální infekce. Vzhledem k rostoucí antibiotické rezistenci bakteriálních kmenů se moderní medicína čím dál více přiklání k hledání nových non-antimikrobiálních způsobů profylaxe IDMC se snížením četnosti užívání antibiotické terapie.

Autozomálně dominantní polycystická choroba ledvin je geneticky podmíněné onemocnění, které u asi poloviny pacientů vede k chronickému renálnímu selhání. Jedná se o multisystémové onemocnění s predominancí postižení ledvin a výrazně zhoršující zdravotní stav nemocného. Kauzální terapie není známa. Mezi renální komplikace patří infekce močových cest, nefrolitiáza, hematurie, krvácení do cyst a další. Léčba ve fázi chronického renálního selhání zahrnuje náhradu funkce ledvin - hemodialýzu/peritoneální dialýzu a transplantaci ledviny. Kontroverzní otázkou je indikace, načasování a technika nefrektomie nativních polycystických ledvin. Vždy je třeba postupovat individuálně, žádný jednoznačný konsensus není. Rutinně se provádět nedoporučuje. Má také své chirurgické aspekty a implikace. K jejímu provedení se doporučují symptomatické ledviny, asymptomatické při potřebě získání místa k transplantaci ledviny a ledviny, kde je podezření na tumor. V tomto přehledu vyzdvihujeme důležité aspekty tohoto onemocnění v urologii.

Ve sdělení komentujeme studii hodnotící riziko dlouhodobých kardiovaskulárních příhod u mužů s hypogonadismem při substituční terapii testosteronem. Autoři v multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii s noninferioritou zařadili muže ve věku 45 až 80 let, kteří měli vysoké riziko kardiovaskulárního onemocnění nebo ho již prodělali. Pacienti udávali symptomy snížené hladiny testosteronu, které byly laboratorně potvrzeny (výsledky hladiny testosteronu v séru na lačno byly < 300 ng/dl (10,4 nmol/L) na základě dvou spolehlivých měření). Randomizace byla provedena 1 : 1 k dennímu užívání gelu s transdermálním podáním obsahujícím 1,62% testosteronu (n = 2 596) nebo odpovídajícího placeba (n = 2 602). Primárním cílovým parametrem kardiovaskulární bezpečnosti byla doba od randomizace do prvního výskytu jakékoli složky závažných nežádoucích srdečních příhod (MACE), která byla hodnocena jako kombinace následujícího: 1. úmrtí z kardiovaskulárních příčin, 2. infarkt myokardu bez fatálního následku, 3. mozková příhoda bez fatálního následku. Primární kardiovaskulární cílový parametr se vyskytl u 182 pacientů (7,0 %) ve skupině léčené testosteronem a u 190 pacientů (7,3 %) ve skupině léčené placebem. Bylo prokázáno, že u mužů s hypogonadismem a již existujícím kardiovaskulárním onemocněním nebo jeho vysokým rizikem nebyla podle analýzy z hlediska MACE substituční terapie testosteronem více riziková než terapie placebem.

Kazuistika třicetidevítiletého pacienta s těžkým průběhem infekční nekrotizujicí fasciitidy v oblasti genitálu a perinea, též označované jako Fournierova gangréna. Příčinou vzniku onemocnění byla progrese a šíření zanedbaného periproktálního abscesu. I přes těžký a prolongovaný průběh, který si vynutil intenzivní péči s nutností opakovaných operačních revizí s rozsáhlými nekrektomiemi, došlo ke zvládnutí nemoci a zhojení ran téměř ad integrum. Původně zamýšlená plastická korekce nakonec nebyla potřeba. Zásadní úlohu v péči o pacienta hrál individualizovaný a multidisciplinární přístup.

Zinnerův syndrom je vzácná vývojová anomálie Wolfova vývodu charakterizovaná unilaterální renální agenezí, stejnostrannou cystickou dilatací semenného váčku a obstrukcí ductus ejaculatorius. Diagnóza bývá stanovena nejčastěji v období zvýšené sexuální aktivity. Pacienti mohou mít problémy s plodností v důsledku obstrukce ductus ejaculatorius. V našem sdělení uvádíme kazuistiku 15letého chlapce, který byl v naší nemocnici poprvé vyšetřen již prenatálně. Ve 21. týdnu těhotenství byla diagnostikována multicystická dysplazie pravé ledviny, útvar zcela vymizel ve 20 měsících věku. V 15 letech byla zjištěna cystická dilatace pravostranného semenného váčku a s pomocí magnetické rezonance stanovena diagnóza Zinnerova syndromu.

Rostlinné přípravky, respektive z nich vyrobené doplňky stravy, mohou vést k lékovým interakcím podobně jako léky. Výrobci takových doplňků stravy však na případné lékové interakce neupozorňují. Inhibitory fosfodiesterázy typu 5 (iPDE5) jsou široce užívané léky, jejichž společnou vlastností je odbourávání cestou CYP3A4 a CYP3A5. Inhibitory a induktory těchto isoenzymů cytochromu P-450 vyvolávají různě závažné lékové interakce a pouze k některým z nich je možné v SPC dohledat doporučený management. Cílem článku je podat základní informaci o rostlinných přípravcích, které mají potenciál ovlivnit farmakokinetické vlastnosti a v některých případech patrně i účinnost a bezpečnosti iPDE5.

Stoupající počty urologických výkonů a rostoucí věk a nemocnost urologických pacientů zvyšuje rizika perioperačních krvácivých
komplikací. Neexistuje jednoduché doporučení k prevenci krvácení. Postup by měl vycházet z aktuálního stavu pacienta
a povahy konkrétního urologického výkonu. Nezřídka je třeba konzultace ambulantního specialisty – hematologa či angiologa.
V práci představujeme přehled současných možností farmakologické profylaxe krvácení při urologických výkonech.

Předtransplantační vyšetření představuje základní krok pro zařazení pacienta do čekací listiny k transplantaci ledviny. Smyslem
předtransplantačního vyšetření je detekce a korekce preexistujících onemocnění s cílem zařadit pacienta do čekací listiny v optimalizovaném
stavu, který by měl maximálně zaručit úspěšný výsledek transplantace.

Spontánna ruptúra ureteru je raritný a zaujímavý stav, ktorý najčastejšie vzniká v dôsledku obštrukcie ureteru. V tomto článku opisujeme kazuistiku pacienta, u ktorého vznikla ruptúra na podklade drobnej litiázy.

Stresová inkontinencia moču (SUI - stress urinary incontinence) u mužov je častou komplikáciou po radikálnej operácii pre karcinóm prostaty. U každého konkrétneho pacienta je potrebné posúdiť individuálne riziko SUI. Liečba post-prostatektomickej SUI (PPSUI) môže byť zložitá. Ak zlyháva konzervatívny manažment, je možné využiť chirurgické možnosti. V súčasnosti je k dispozícii niekoľko chirurgických postupov na liečbu PPSUI. Z nich umelý močový zvierač (AUS - artificial urinary sphincter) vykazoval dlhodobú bezpečnosť a účinnosť u pacientov so stredne závažnou až závažnou SUI. Mužské slingy sú alternatívnym prístupom pre mužov s miernou až stredne závažnou SUI. Ostatné menej populárne možnosti, ako sú injikovateľné objemové látky alebo nastaviteľné balóniky, by sa mali brať do úvahy, iba ak sú overené možnosti kontraindikované. PPSUI je jednou z mála urologických chorôb, ktoré sú iatrogénne, a preto je ich možné predvídať a predchádzať im.

Lékové interakce představují problém ve všech medicínských oborech včetně urologie. Řada typicky urologických léků, jako jsou léky na terapii hyperaktivního močového měchýře, benigní hyperplazie prostaty nebo erektilní dysfunkce, jsou substráty CYP3A4 a transportního systému P-glykoproteinu. Kombinace těchto léků s inhibitory nebo induktory CYP3A4 nebo P-glykoproteinu může vést buď ke vzniku nežádoucích účinků nebo ke snížení účinku až jeho selhání. Nadto výrobci často doporučují změny v dávkování léčiv, pokud jsou kombinována s inhibitory CYP3A4 a pro lékaře může být komplikované se v takových doporučeních orientovat.

Urologičtí pacienti užívají velké množství léků různých skupin, v perioperačním období počet léků stoupá, s tím souvisí vyšší riziko lékových interakcí. Léková interakce je změna efektu jednoho léčiva v přítomnosti druhého léčiva či látky. Lékové interakce se podle mechanismu vzniku dělí na farmaceutické, farmakokinetické a farmakodynamické. Důsledkem interakcí může být závažné snížení terapeutického efektu nebo naopak nárůst koncentrace léčiva s projevem jeho toxického účinku. Urolog musí být informován o potenciálně nebezpečných kombinacích léčiv a snažit se jim předcházet.

Infekce močových cest (IMC) zaujímají druhé místo v početnosti infekcí, hned za infekcemi dýchacích cest. Řešení jednorázové IMC je plně v kompetenci praktického lékaře. Pokud dochází k opakování nebo komplikovanějšímu průběhu infekce, obrací se praktik na urologa, a pokud má podezření na narušení obranyschopnosti pacienta, taky na specialistu alergologa/klinického imunologa, který indikuje odpovídající imunologické vyšetření a zajišťuje jeho interpretaci a navrhuje, případně zajišťuje odpovídající podpůrnou imunomodulační léčbu.

Urotelové karcinómy horných močových ciest (UTUCs - upper tract urothelial carcinomas) sú relatívne menej časté a zahŕňajú 5-10 % všetkých urotelových nádorov. Etiológia a prirodzený vývoj UTUCs sú podobné ako pri urotelových karcinómoch močového mechúra. Histologicky sú karcinómy z prechodných buniek najčastejšími nádormi obličkovej panvičky a močovodu. Existuje mnoho rizikových faktorov pre UTUCs vrátane environmentálnych a genetických rizikových faktorov. Najčastejším príznakom UTUC je hematúria, buď makroskopická, alebo mikroskopická (u 70-80 %), bolesť v boku (pri 20 % nádorov) a hmatateľná bedrová masa (prítomná v približne v 10 %). CT (computed tomography) urografia (CTU) sa stala zobrazovacou metódou voľby na vyhodnotenie UTUC. Pokroky v endoskopických technikách pomohli pri diagnostike, klasifikácii a liečbe tohto ochorenia. Možnosti terapie zahŕňajú viacero spôsobov. Zlatým štandardom chirurgického manažmentu UTUCs je radikálna nefroureterektómia (RNU) s excíziou manžety močového mechúra, ktorá sa v čoraz väčšej miere vykonáva laparoskopicky alebo roboticky s použitím rôznych postupov pre distálny ureter. Neustále sa zvyšuje počet endoskopicky liečených pacientov, s vynikajúcimi onkologickými výsledkami najmä pri ochorení s nízkym (priaznivým) stupňom malignity. Lokálna aplikácia chemoterapeutických prípravkov bola extrapolovaná zo skúseností z karcinómu močového mechúra a môže byť doplnkom k endoskopickému manažmentu u pacientov, u ktorých je nevyhnutné vyhnúť sa RNU.

Chronická bolest představuje významný celospolečenský socio-ekonomický problém. Výraznou měrou se podílí na invalidizaci obyvatelstva vyspělých zemí světa a nepříznivě ovlivňuje kvalitu života. Strategie léčby chronické bolesti je multimodální; zahrnuje farmakoterapii, rehabilitační léčbu, psychoterapii, invazivní metody a některé další léčebné možnosti. Základní strategie léčby bolesti vychází z třístupňového analgetického žebříčku WHO. Základem léčby chronické bolesti jsou neopioidní analgetika, dle intenzity bolesti kombinovaná se slabými nebo silnými opioidy.

Doprovodnými kožními projevy, jako jsou např. opruzeniny nebo inkontinenční dermatitida, trpí až 47 % českých a slovenských pacientů s mimovolným únikem moči nebo stolice. Prevalence a závažnost dermálních projevů se navíc až ztrojnásobuje v případě pacientů s omezenou pohyblivostí. Správná a dostatečná hygiena intimních partií inkontinentních pacientů je tedy základním předpokladem ke zlepšení jejich komfortu a s tím související kvality života. Tento článek si klade za cíl přinést přehled kosmetických přípravků určených speciálně pro tyto pacienty se zaměřením na praktické rady týkající se jejich použití a správné hygieny.

V současnosti se čím dál tím otevřeněji mluví o existenci gay, lesbické a transgender komunity (LGBT) a mnoho lidí se nebojí svou
orientaci veřejně přiznat. Vzhledem k tomu, že lékařská péče o tuto část populace se v některých faktorech odlišuje, přinášíme
v tomto článku přehled těch nejvýznamnějších odlišností. Informace se snažíme podat tak, aby byly přínosné pro běžnou praxi
a aby pomohly lékařům při preventivní a léčebné péči o tyto pacienty.

Cíl: BCG (Bacillus Calmette-Guérin) je oslabené mykobakterium původně vyvinuté jako vakcinace proti tuberkulóze. Při intravezikální aplikaci této vakcíny byl prokázán protinádorový efekt se signifikantním snížením pravděpodobnosti progrese onemocnění u pacientů s high grade NMIBC (Non Muscle Invasive Bladder Cancer) a CIS (Carcimoma In Situ) po kompletní endoresekci tumoru (TURT). Cílem naší práce bylo zhodnotit soubor 82 pacientů, kteří na našem pracovišti podstoupili léčbu BCG vakcínou v letech 2001-2017.

Induratio penis plastica – morbus Peyronie – je onemocnění charakterizované přítomností fibrózních plaků v tunica albuginea
penisu. Jedná o onemocnění pojivové tkáně, přičemž plaky jsou složeny z kolagenu a mohou výrazně měnit anatomii a funkci
penisu. Autor shrnuje literární údaje a výsledky léčby verapamilem u 19 pacientů.

Akutní infekce močových cest je v dospělé populaci velmi častým onemocněním. Platí zde, že mnohem větší léčebné potíže než infekce akutní, přinášejí chronické a recidivující bakteriální infekce. Tvorba biofilmu je významným faktorem, který umožňuje delší přežívání bakterií a také významně ztěžuje léčbu bakteriálních infekcí. Vzhledem k omezeným možnostem antibakteriální terapie je pochopitelné hledání dalších možností, jak pacientům účinně pomoci. Tyto možnosti již tradičně nabízí fytofarmaka, tedy rostlinné léčivé přípravky. Sdělení se věnuje možnostem registrovaných léčiv rostlinného původu v léčbě akutních infekcí močových cest.

Hyperaktivní měchýř charakterizovaný epizodami urgence, vysokou frekvencí močení, nykturií a u větší části pacientů i urgentní inkontinencí postihuje 20–30 % seniorů nad 70 let. Léky volby jsou antimuskarinika (močová spasmolytika), která prokazují konzistentně superioritu léčby oproti placebu, a to srovnatelně se středním věkem. Ve stáří z důvodů věkově podmíněných orgánových změn, častých komorbidit a polyfarmakoterapie je výhodné podávat antimuskarinika s vyšší tkáňovou selektivitou, nepřestupující hematoencefalickou bariéru a s malým potenciálem lékových interakcí. Dáváme přednost formám s řízeným uvolňováním, u nichž je výskyt nežádoucích účinků nižší. Uvedeny jsou závěry a doporučení evropských Incontinence Guidelines 2017 Evropské urologické asociace s ohledem na vyšší věk.

V druhé části sdělení zmíníme jednotlivé zobrazovací metody u již diagnostikovaného karcinomu prostaty a jejich využití v rámci lokálního stagingu nebo hodnocení uzlinových, měkkotkáňových a kostních metastáz. Pro lokální nález je nejpřesnější magnetická rezonance, pro zhodnocení uzlinového postižení postačí výpočetní tomografie (CT) břicha a malé pánve, zlatý standard pro vyšetření kostí představuje scintigrafie skeletu. V posledních letech nastal nebývalý rozmach hybridních metod, tj. spojení pozitronové emisní tomografie s CT.

Nervová a neuromuskulární onemocnění ovlivňují správnou funkci dolních močových cest. Diabetes mellitus je jednou z nemocí, která se výrazným vlivem podílí na poruše této funkce, a to zejména rozvojem periferní neuropatie. V první fázi vede k rozvoji syndromu hyperaktivního močového měchýře, při neléčení dochází ke ztrátě senzitivity a zvyšování rezidua moče až k močové retenci. Hovoříme o diabetické cystopatii. Odhalení fáze postižení močových cest předchází důkladné vyšetření pacienta. Následná léčba bývá zdlouhavá. Pacienty s touto diagnózou je vždy potřeba sledovat, a to i s ohledem na nevyzpytatelnost primární nemoci a tendenci ke změně symptomů v čase.

Vasektomie je běžnou metodou sterilizace mužů. Celosvětově je však méně populární než podvazy vejcovodů u žen. Vasektomie je také možnou příčinou soudních sporů souvisejících s jejími komplikacemi. Tento článek shrnuje časné a pozdní komplikace tohoto chirurgického výkonu.

Prevalencia antimikrobiálnej rezistencie celosvetovo rýchlo rastie v posledných niekoľkých desaťročiach. Je to až do tej miery, že vývoj nových antimikrobiálnych liekov nespĺňa požiadavky na účinné liečenie tejto rezistencie. Mechanizmy antimikrobiálnej rezistencie zahŕňajú zmeny vonkajšej membrány mikroorganizmov, abnormality výtokovej pumpy liečiva, produkciu enzýmu beta laktamázy, vytváranie biofilmov okolo bunkových tiel baktérií a pod. Zistilo sa, že výskyt rezistencie je väčší v staršej populácii, u mužského pohlavia a hospitalizovaných pacientov. Tento článok opisuje súčasný stav rezistentných mikroorganizmov spojených s infekciami močových ciest a protiopatrenia zamerané na antimikrobiálnu rezistenciu vrátane nových antimikrobiálnych látok.

Zatímco systémová léčba se v kombinaci s operačním výkonem implementovala do léčebné praxe na základě studií potvrzujících klinický benefit velice úspěšně, míra využití radioterapie jako alternativy cystektomie u vysoce selektovaných pacientů se v různých zemích liší. Měchýř zachovávající léčba je vhodná zejména pro pacienty neschopné či neochotné podstoupit radikální chirurgický výkon. Pro dobré léčebné výsledky je naprosto zásadní provedení radikální transuretrální resekce tumoru močového měchýře (TURBT) a podání konkomitantní chemoterapie, která zlepšuje přežití v pěti letech až o 13 %. V takovém případě je možno dosáhnout u dlouhodobě přežívajících pacientů až v 80 % zachování močového měchýře, přičemž závažná pozdní toxicita třetího a vyššího stupně (dle stupnice RTOG) nepřesahuje 10 %. Naopak při indikaci konzervativního přístupu u nemocných s tumory neumožňujícími TURBT, lokálně pokročilým onemocněním (T3-4), hydronefrózou či kontraindikací cisplatiny lze očekávat spíše pouze paliativní efekt léčby.

V článku je podán obecný přehled anticholinergik, jejich vlastnosti a možné nežádoucí účinky. Hlavním cílem je porovnání vedlejších účinků spasmolytik v léčbě syndromu OAB a odhalení možných úskalí terapie.