UROLOGIE PRO PRAXI / Urol. praxi. 2025;26(3):165-168 / www.urologiepropraxi.cz 168 VE ZKRATCE Chronické tubulointersticiální nefritidy LITERATURA 1. Bachroňová P, Rychlík I. Tubulointersticiální nefritidy a infekce močových cest. In: Rychlík I, Widimský P (Eds). Vnitřní lékařství, II. díl (pro studenty a lékaře ve společném interním kmeni). Praha: Maxdorf; 2024, ISBN 978-80-7345781-5, s. 154-163. 2. Paříková A. Tubulointersticiální onemocnění. In: Tesař V, Viklický O (Eds). Klinická nefrologie. 2., zcela přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing; 2015. ISBN: 97880-247-4367-7, s.289-303. 3. Perazella MA. Clinical Approach to Diagnosing Acute and Chronic Tubulointerstitial Disease. Adv Chronic Kidney Dis. 2017;24:57-63. 4. Horáčková M. Tubulointersticiální nefritidy/tubulointersticiální nefropatie. Aktuality v nefrologii. 2024;30:51-58. 5. Horáčková M. Analgetika a ledviny: vztah hodnocený klinickým nefrologem. Praha: Triton; 2000. ISBN: 978-80-7254149-2, 165 s. 6. Mallawaarachchi AC, Fowles L, Wardrop L, et al. Genomic Testing in Patients with Kidney Failure of an Unknown Cause. A National Australian Study. CJASN 2024;19:887-897. 7. Jadot I, Declèves AE, Nortier J, et al. An Integrated View of Aristolochic Acid Nephropathy: Update of the Literature. Int. J Mol Sci. 2017;18:297; https://doi.org/10.3390/ ijms18020297. 8. Cortinovis M, Perico N, Remuzzi G. Tubulointerstitial injury in proteinuric chronic kidney diseases. Front Med Sec. 2024;11:1478697. https://doi.org/10.3389/fmed.2024. 1478697. Tab. 2. Analgetická terapie – základní charakteristiky Definice Analgetická nefropatie je následkem dlouhodobého a nadměrného užívání analgetik, zejména analgetických směsí. Epidemiologie Markantní pokles incidence od doby stáhnutí fenacetinu z trhu a zavedení preskripce. Incidence vyšší u žen. Incidence a vliv ostatních analgetik je neustále zkoumán. Patofyziologie Medulární ischemie způsobená toxickými koncentracemi metabolitů fenacetinu s relativní medulární hypoperfuzí, která může být zhoršená inhibicí syntézy vazodilatačních prostaglandinů. Následkem je vznik papilárních nekróz a kalcifikací, mononukleární buněčná infiltrace a fibrotizace intersticia, sekundární tubulární atrofie. Etiologie Zejména lékové kombinace, aspirin + (fenacetin)/ acetaminofen (paracetamol) + kodein/kofein, NSAID. Závislost na kumulativní dávce! Klinický obraz a typické nálezy Většinou asymptomatický průběh až do doby projevů chronického onemocnění ledvin, ev. náhodný nález. Možná sterilní leukocyturie, hematurie, někdy makroskopická (nekróza papily) v spojení s bolestí kostovertebrálního úhlu, mírná proteinurie. Pomalu progredující CKD s porušenou koncentrační schopností, poruchy acidifikace moči. Zvýšené riziko vzniku uroteliálního karcinomu. Diagnostika Anamnesticky chronické bolesti a analgetický abúzus Často přítomnost infekcí močového traktu Papilární nekróza (není patognomická pouze pro analgetickou nefropatii. Léčba Časně ukončit podávání možné vyvolávající medikace. Adekvátní hydratace. Obvyklý management CKD. CKD – chronické onemocnění ledvin; NSAID – non-steroidal anti-inflammatory drugs V širším slova smyslu do této skupiny patří i všechny chronické TIN při metabolických poruchách (např. při hyperurikemii, při hyperkalcemii/hyperkalciurii, při hyperoxalurii, při cystinóze); další skupinou jsou tubulopatie geneticky podmíněné, obvykle je těžší je diagnostikovat, podstatou onemocnění je porucha v transportních tubulárních mechanismech (renální tubulární acidóza, renální glykosurie, nefrogenní diabetes insipidus, Bartterův syndrom, Gitelmanův syndrom, Liddleův syndrom). Speciální skupinou chronických TIN jsou ty spjaté s imunologickými či autoimunitními chorobami, zejména systémovým lupus erythematodes, Sjögrenův syndromem či sarkoidózou. Nově popsanou chronickou TIN je nefritida asociovaná s IgG4 onemocněním, kdy postižení ledvin je obvykle součástí multiorgánových projevů choroby. Popis všech výše uvedených jednotlivých typů TIN však přesahuje rámec tohoto sdělení a odkazujeme na stati v příslušných odborných monografiích. Mezi chronické TIN se tradičně zahrnují např. i onemocnění rozšířená mimo střední Evropu, např. typickým představitelem je balkánská endemická nefropatie. Postižení pacienti nejčastěji pobývají v jihovýchodní Evropě, resp. oblastech tradičně považovaných za Balkán. Příčinou je dlouhodobá expozice nízkým koncentracím aristocholové kyseliny. Známý je mutagenní a nefrotoxický efekt substancí nalezených v rostlině Aristolochia clematitis (podražec křovištní), uvolňují se ze semen a kontaminují půdu (7). Jedná se o dlouhodobě progresivní onemocnění, postupně se rozvíjí tubulární atrofie a intersticiální fibróza, spolu s fokálními a segmentálními i glomerulárními změnami a globální sklerózou. Je zde také extrémně vysoký výskyt buněčných atypií a vznik uroteliálního karcinomu. Konečně, chronické TIN, které nabývají na důležitosti zejména v posledních dekádách, jsou všechny formy sekundární TIN jako důsledku jiného primárního poškození organismu. Zejména se jedná o aterosklerotické ischemické poškození, resp. obecně jakéhokoli vaskulární poškození (8). Také se zvyšujícím se věkem obecné populace je zřejmé, že alespoň mírné chronické změny tubulointersticia jsou součástí přirozeného procesu stárnutí. Využíváme systém CrossRef. S články můžete snadno pracovat díky jednoznačnému identi kátoru DOI. S NÁMI SE NEZTRATÍTE Časopis je indexován v databázi EBSCO
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=