www.urologiepropraxi.cz / Urol. praxi. 2025;26(3):156-163 / UROLOGIE PRO PRAXI 161 DOBRÁ RADA Z PRAXE Prevence infekcí močových cest u pacientů s permanentním katétrem pečovatelských domů. P. mirabilis využívá MR/P fimbrie k přichycení se k uroteliálním buňkám nebo katétru, což usnadňuje tvorbu biofilmu. V průběhu cystitidy tvoří P. mirabilis velké kolonie na povrchu buněk močového měchýře. Během CAUTI produkuje P. mirabilis ureázy, které hydrolyzují močovinu na oxid uhličitý a amoniak. Výsledné zvýšení pH moči vyvolává precipitaci krystalů vápníku a fosforečnanu hořečnato-amonného, které pak vytvářejí krystalické biofilmy na katétru. Krystalické biofilmy poskytují P. mirabilis ochranu proti složkám imunitního systému, zejména neutrofilům. Pseudomonas aeruginosa P. aeruginosa je zodpovědná za přibližně 10 % případů CAUTI. Tvorba biofilmu je umožněna produkcí extracelulární DNA, rhamnolipidů, lektinů, elastáz a toxinů. Které jsou důležité pro rozvoj biofilmu. P. aeruginosa během CAUTI podporuje tvorbu mikrokolonií, které modifikují hydrofobní vlastnosti povrchu bakteriálních buněk. V pozdějších fázích biofilmu jsou rhamnolipidy zodpovědné za iniciaci migrace, což umožňuje P. aeruginosa ascendentní průnik močovými cestami. Kromě toho P. aeruginosa produkuje elastázy, exoenzym-S a hemolytickou fosfolipázu-C, které ničí hostitelské buňky a uvolňují živiny (42, 43). Candida species Candida se stále častěji vyskytuje jako původce CAUTI, představuje 17,8 % případů; její patogenetické mechanismy při CAUTI však nejsou dobře popsány. Druhy Candida byly nalezeny u latexových i silikonových katétrů, přičemž přednostní výskyt je u latexových materiálů. C. albicans špatně adheruje ke sliznici močového měchýře, ale riziko vzniku Candida UTI se prudce zvyšuje v přítomnosti zavedeného katétru (44). Předpokládá se, že až 25 % hospitalizovaných pacientů podstupuje katetrizaci z různých důvodů (retence moči, chirurgické výkony a dlouhodobá imobilizace, monitorace bilance tekutin apod.) (36). Ve zdravotnictví dochází u 50% pacientů s dlouhodobou katetrizací (> 28 dní) k ucpávání katétru krystalickými usazeninami, což ovlivňuje průtok moči a může podporovat reflux infikované moči do ledvin (38). Stejně tak v domovech pro seniory má při přijetí až 13 % mužů a 12 % žen zaveden katétr. Počet hospitalizací v důsledku komplikací spojených s katétrem se zvyšuje (45, 46). Zásady prevence CAUTI Důležité je zhodnocení indikace katetrizace močových cest. Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doporučuje omezovat používání močového katétru i dobu jeho zavedení, zejména u osob s vyšším rizikem CAUTI. Vyhnout se katetrizaci za účelem zvládání inkontinence u hospitalizovaných pacientů a obyvatel pečovatelských zařízení. U operovaných pacientů používat močové katétry pouze v indikovaných případech a nikoliv rutinně; u operovaných, u kterých byla indikace zavedení katétru, odstranit co nejdříve po operaci, nejlépe do 24 hodin. Doporučené postupy při prevenci CAUTI Zavádět katétr ve správné indikaci na nezbytně nutnou dobu, po jejím odeznění ihned katétr odstranit. Výhodné využití alternativních postupů – intermitentní katetrizace, suprapubický katétr apod. Zavádění katétru z důvodu odběru moči na mikrobiologické vyšetření pouze výjimečně, nelze-li odebrat vzorek standardně. Při katetrizaci může dojít k mikrotraumatizaci močové sliznice a do takovéhoto mikrotraumatu se pak dostávají mikroby. I proto je třeba v běžných případech preferovat běžně odebranou moč před katetrizovanou (3). Katétr nezavádět z důvodu usnadnění ošetřovatelské péče. Správná technika katetrizace močových cest Velikost katétru volit co nejmenší, ale zajišťující dostatečnou drenáž. Při rozhodování o použitém katétru je třeba mít na paměti také zajištění dostatečné drenáže (např. trojcestné lavážovací katétry mají další kanál na zajištění proplachu, což ale zmenšuje vnitřní průměr katétru a tudíž snižuje průtok). Volit vhodný tvar katétru – zaoblený konec katétru – prevence mechanického poškození močové trubice (u žen), u mužů katétry Thiemann, které kopírují fyziologická zahnutí průběhu močové trubice a je menší riziko traumatizace uretry při zavádění. Správné zabezpečení katétru proti posunu po jeho zavedení zejména u permanentních katétrů. Zachování „gravitačního“ spádu moči, tzn. zabezpečení volného průtoku moči, močový sáček musí být umístěn pod úrovní močového měchýře, nesmí být zalomený. K fixaci sáčku na končetinu jsou vhodné např. suché zipy. Při rozpojení/poškození/neprůchodnosti močového drenážního systému. Ihned provést jeho výměnu. Aseptické postupy při zavádění a péči o močový katétr Používání sterilních zdravotnických prostředků. Dezinfekce rukou před zahájením výkonu a vždy před i po manipulaci s jakoukoliv částí močového systému, dezinfekci rukou provádět správnou technikou po dostatečně dlouhou dobu. Používání sterilních rukavic. Použití dezinfekčního roztoku/sprej k ošetření ústí močového trubice před zavedením katétru, dezinfekce zevního genitálu. Dostatečné množství sterilního lubrikačního gelu (vhodný je gel s lokálně anestetickým, dezinfekčním a antibakteriálním účinkem; celou tubu je nutné aplikovat do močové trubice, vyčkat alespoň 15–30 sec. k průniku do sliznice celé močové trubice, zajištění správné lubrikace a dosažení anestetického účinku). Nevhodná a nesprávná je aplikace gelu jen na konec katétru, protože se látka ihned na začátku ve fossa navicularis setře a katétr v celé své délce je zaváděn bez lubrikace a anestezie, což vede k traumatizaci uretry, která může být následně postižena zánětem. U permanentních katétrů napojení uzavřeného sterilního drenážního systému, sáček vypouštět pravidelně, aby nedošlo k návratu moči do močového měchýře kvůli přeplnění sáčku. V případě uzavření katétru zátkou vypouštět močový měchýř pravidelně v intervalu 2–3 hodiny.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=