www.urologiepropraxi.cz / Urol. praxi. 2023;24(2):80-83 / UROLOGIE PRO PRAXI 83 DOBRÁ RADA Z PRAXE Posudkové lékařství ve vztahu k urologii úrovni, kdy lze zhodnotit dlouhodobé nepříznivé dopady na pracovní schopnost, stanovit, které schopnosti a v jakém rozsahu a tíži jsou postiženy, zhodnotit skutečnosti uvedené v § 39 odst. 4 ZDP (stabilizaci, adaptaci, schopnost rekvalifikace, schopnost využití zachované pracovní schopnosti). Tak lze stanovit odpovídající pokles pracovní schopnosti a tomu odpovídající stupeň invalidity. Posudkový lékař vychází z odborné podkladové dokumentace, vyplněného tiskopisu OL a dalších informací (profesní dotazník). Při posuzování zdravotního stavu musí posudkový lékař zohlednit skutečnost, že díky pokrokům lékařské vědy, včasné diagnostice a úspěchům onkologické léčby existují případy, kdy dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav: a) nemá vliv, popř. má jen nepodstatný vliv na schopnost využívat „kvalifikační potenciál“ (§ 4 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity), b) je stabilizovaný nebo je pojištěnec adaptován na své zdravotní postižení (§ 4 odst. 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity). Dle § 38 Zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 (ZDP) má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění a pokud nesplnil již podmínku nároku na starobní důchod. Dle § 39 ZDP je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce klesla: a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Míra poklesu pracovní schopnosti v % se posuzuje dle vyhlášky č. 359/2009 Sb. Termín kontrolní lékařské prohlídky a následné kontroly invalidity se stanoví jen v případech a v termínu, kdy lze reálně očekávat na základě prognózy ošetřujícího odborného lékaře zlepšení zdravotního stavu, odeznění vedlejších účinků léčby, stabilizaci stavu, obnovení (částečné nebo úplné) pracovní schopnosti, adaptaci na zdravotní postižení, nebo v případech, kdy ze zjištění LPS vyplynou poznatky o příznivých změnách v oblasti kvalifikačního potenciálu (např. dokončení přípravy pro pracovní uplatnění, rekvalifikace), které pojištěnci umožní setrvání nebo návrat na trh práce. V případech s trvalým těžkým funkčním postižením, vysoce nepříznivou prognózou, se zhoršováním stavu, selháváním onkologické léčby, rozvojem komplikací a pozdních následků léčby, se termín kontrolní lékařské prohlídky nestanovuje. Autor prohlašuje, že zpracování tohoto článku nebylo podpořeno žádnou společností. LITERATURA 1. Úplné znění Sociální pojištění 2022 nakladatelství Sagit a. s. Připravujeme do Urologie pro praxi 2023 ▼ VYJDE V ŘÍJNU PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Řešení litiázy Řešení striktur močovodu Imunoterapie u nádorů ledvin Aktuální problematika léčby uroteliálního karcinomu močového měchýře Endoskopické enukleační metody v léčbě BHP Léčba pacienta s refrakterní OAB SEXUÁLNÍ A REPRODUKČNÍ MEDICÍNA Hemospermie – příznak, nebo onemocnění? Možné komplikace vasektomie Z POMEZÍ UROLOGIE Alergie na ATB VE ZKRATCE Léčba chronické bolesti Metabolické vyšetření – pomocník, nebo přežitek? SDĚLENÍ Z PRAXE Priapismus Renomedulární tumor z intersticiálních buněk neobvyklé velikosti
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=