POSSIBILITIES OF PREVENTION OF RECURRENT URINARY TRACT INFECTIONS
Cystitida patří mezi častá onemocnění, se kterými se setkáváme v urologické praxi. S recidivujícími infekcemi má zkušenost 10–20 % žen (45). Příčinou reinfekcí u žen jsou zpravidla genetické nebo získané faktory, které zvyšují riziko kolonizace vaginální sliznice a tím též riziko ascendentní infekce močových cest. U mužů jsou reinfekce podmíněny strukturálními nebo funkčními abnormalitami močového traktu. U pacientů s recidivujícími infekcemi vždy pátráme po možných příčinách, které ovlivňují tvorbu a transport moče v močových cestách. Odchylky by měly být korigovány ať už farmakologicky nebo chirurgicky. Právě zanedbání tohoto faktu vede často k reinfekcím a snižuje úspěšnost léčby (18). V následujícím přehledném článku jsou uvedeny možné způsoby prevence recidivujících infekcí močových cest.
PHARMACOTHERAPY OF BENIGN PROSTATIC HYPERPLASIA, PREVENTION, EFFECTIVE MEDICATIONS, ADVERSE EVENTS
Benigní hyperplazie prostaty je častou nemocí stárnoucích mužů. Její léčba prodělala v posledních patnácti letech ohromný pokrok. Nejčastěji používaným způsobem léčby je farmakoterapie. Nejúčinnější preparáty jsou alfablokátory a blokátory 5-alfa reduktázy, případně jejich kombinace. Autoři popisují možnosti současné farmakoterapie, její efektivitu i nežádoucí účinky.
IS PSA TEST A USEFUL TOOL FOR DETECTING PROSTATE CANCER?
Přestože se v ČR dosud neprovádí standardizovaný screening karcinomu prostaty (CaP), je toto onemocnění druhou nejčastější malignitou u mužů nad 50 let. Jednou z možností vyhledávání časných stadií CaP je vyšetření PSA (prostatický specifický antigen). Hodnotu celkového PSA je vhodné hodnotit v kontextu věkově specifického PSA, doplnit využitím poměru FPSA/PSA, tzn. PSA-V eventuálně PSA-DT.
THE IMPORTANCE OF PHYTOTHERAPY IN PATIENTS WITH BENIGN PROSTATIC HYPERPLASIA
Fytoterapie – léčba standardizovanými, hromadně vyráběnými, léčivy z rostlinných drog – je nejstarší léčbou benigní hyperplazie vůbec. Vychází ze zkušeností a znalostí ověřených někdy empírií, než vždy jasně doložitelným etiopatogenickým působením. Na léčbě benigní hyperplazie prostaty se podílí cca 20 % a to na trhu vázaném i volném. Nejčastější rostlinnou drogou je Serenoa repens (Serenoa plazivá), jež je obsažena v největším počtu preparátu. Druhou pak Pygeum africanum (Slivoň africká). Zastoupení ostatních drog je výrazně menšinové (za zmínku stojí ještě Kopřiva dvoudomá – Urtica dioica) a dominují trhu s parafarmaky (olej z dýně apod.). Farmakologické působení rostlinných drog je komplexní – obsahuji řadu látek, jež samy o sobě v dostatečné koncentraci mohou vést ke zlepšení symptomů dolních močových cest. Dle některých autorů je podání fytopreparátů v prvním roce léčení stejně účinné, jako léčba alfa – inhibitory, jiní tuto léčbu výrazně podceňují a odkazuji mezi metody lidového léčitelství („Lék, který nemá nežádoucí účinky patrně nemá ani žádoucí“).
FEMALE URINARY TRACT DISEASE AS SEEN BY A UROGYNAECOLOGIST
Etiologie močové inkontinence a infekce dolních močových cest je multifaktoriální, často se vyskytuje současně a obě nemoci mají velmi podobné projevy. Mezi ně patří polakisurie, nykturie, dysurie, suprapubická bolest s urgencí a urgentní inkontinence. Dle literárních údajů se močová inkontinence vyskytuje u 20–30 % žen a různé formy močové infekce v podobném procentu. Velmi důležitá je odpovídající diagnostika onemocnění a tomu odpovídající kauzální léčba. V případě močové inkontinence preferujeme komplexní přístup a individuální plán léčby podle typu inkontinence, u močových infekcí cílenou antimikrobiální léčbu.
Článek udává obecný přehled o možnostech léčby chronické nenádorové bolesti. Obsahově vychází z metodických pokynů kolektivu autorů, které byly odsouhlaseny výbory řady odborných společností. Strategie léčby CHNNB je obdobná jako při léčbě bolesti onkologické, vychází z třístupňového žebříčku WHO. Článek obsahuje základní dělení bolesti, měření její intenzity, jsou popsány základní terapeutické možnosti léčby. Velká pozornost je věnována léčbě boleti silnými opioidy, strategii zahajování léčby, řešením nejčastějších nežádoucích účinků a důvodům přerušení léčby opioidy.
Karcinom prostaty je nejčastějším maligním onemocněním mužů. Karcinom ledviny a močového měchýře jsou další časté nádory, u kterých se setkáváme s kosterním postižením. Postižení metastázami a osteoporózou, často navozenou protinádorovou léčbou, je spojeno se značným rizikem vzniku skeletových komplikací. Prevence a léčba těchto stavů zoledronátem zlepšuje kvalitu života nemocných a zamezuje či oddaluje rozvoj těchto komplikací. Zoledronát je považován za bezpečný, dobře tolerovaný a účinný preparát při prevenci a léčbě skeletového postižení v uroonkologii, a zvláště u karcinomu prostaty. Jeho intravenózní podání je novým zlatým standardem prevence a této léčby. Naše zkušenosti potvrzují dobrou toleranci a bezpečnost u uroonkologických nemocných se závažným kostním postižením.
Příměs krve ve spermatu – hemospermie – není tak častá jako například hematurie. Upozorňuje především na onemocnění semenných váčků a prostaty, ale její příčinou mohou být i některá interní onemocnění.
Do našeho sledování bylo zařazeno 32 pacientů (16 mužů a 16 žen z heterosexuálních párů) s nově zjištěnou akutní nekomplikovanou chlamydiovou urogenitální infekcí. Diagnostika byla provedena ve výtěrech z močové trubice mužů a z močové trubice i hrdla děložního žen pomocí přímého průkazu antigenu Chlamydia trachomatis komerční imunofluorescenční metodou. Všichni pacienti byli léčeni azitromycinem (AZT) v dávkách 1 × 500 mg/den po 3 dny, polovina párů navíc užívala jako podpůrnou léčbu ještě Wobenzym (W) v dávkách 3 × 5 tbl/den po 14 dní. Za 4 týdny po dobrání antibiotik byly provedeny u každého kontrolní výtěry. Úspěšnost zvolené terapie: Pacienti léčení pouze AZT – 9 pacientů negativních z 16, tedy úspěšnost léčby 56,25 % (muži 5 z 8, 62,5 %; ženy 4 z 8, 50 %). Pacienti léčení AZT v kombinaci s podpůrnou terapií W – 13 negativních pacientů z 16, tedy úspěšnost léčby 81,25 % (muži 6 z 8, 75 %; ženy 7 z 8, 87,5 %). Přidání W k AZT tedy významně zvýšilo úspěšnost léčby akutní nekomplikované urogenitální chlamydiózy ve srovnání s léčbou samotným AZT. Podstata tohoto účinku enzymoterapie by měla být i nadále podrobněji studována, zejména její možný vliv na reakci imunitního systému hostitele na chlamydiovou infekci. Kontrolní výtěry po jakékoli léčbě zůstávají naprostou nutností.
Artorka uvádí přehled ošetřovatelských opatření při výskytu MRSA v ambulantní i klinické praxi.