Urologie pro praxi, 2006, číslo 4

Přehledové články

doc. PhDr. Ivica Gulášová Ph.D

PROBLEMATIKA HODNOTENIA KVALITY ŽIVOTA PACIENTOV TRPIACICH CHRONICKÝM OBLIČKOVÝM OCHORENÍM – RENÁLNOU INSUFICIENCIOU

PROBLEMS OF EVALUATION OF THE QUALITY OF LIFE OF PATIENTS SUFFERING FROM CHRONIC UROLOGIC ILLNESS –

Cieľom predkladanej práce je vytvoriť teoretický rámec pre monitorovanie kvality života pacientov trpiacich chronickým ochorením. V príspevku autorka odporúča, aby aktérmi monitoringu kvality života boli sestry s vysokoškolským vzdelaním, v spolupráci s lekármi. Cieľom je predložiť návrh všeobecne využiteľný pri ktoromkoľvek chronickom urologickom ochorení. Sekundárnym cieľom autorky bolo identifikovať aktivity napomáhajúce zvýšeniu úrovne kvality života pacienta s renálnou insuficienciou.

MUDr. Roman Sobotka, prof. MUDr. Tomáš Hanuš DrSc

PRIMÁRNÍ RETROPERITONEÁLNÍ FIBRÓZA

PRIMARY RETROPERITONEAL FIBROSIS

Primární retroperitoneální fibróza (PRF) je vzácné zánětlivé onemocnění retroperitonea, způsobující především ureterální obstrukci až s rizikem renálního selhání. Etiologie je zatím neobjasněná. Neexistuje konsenzus, jaká léčebná modalita je prioritní, zda chirurgická deliberace ureterů či farmakologická terapie nebo jejich kombinace. Cílem článku je shrnutí aktuálního pohledu na tuto problematiku s návrhem doporučeného postupu.

MUDr. Alexandr Lamla

Varle šetřící výkon při jeho postižení nádorem

TESTIS SPARING SURGERY IN A TESTIS AFFECTED BY TUMOUR

Radikální, tříselná neboli vysoká orchiektomie představuje standardní postup při léčbě nádoru varlete. V metastatickém stadiu můžeme orchiektomii provést až sekundárně po primární chemoterapii. Obecně však k odstranění varlete dochází vždy. Určitý počet pacientů má však postiženo varle solitární. Právě u nich by se za určitých okolností mohl stát metodou volby varle šetřící záchovný výkon.

MUDr. Ján Štefančík, MUDr. Jozef Dubravický, MUDr. Milan Biaško, prof. MUDr. Ján Breza DrSc

Hypogonadizmus dospelého veku a prostata

LATE ONSET HYPOGONADISM AND THE PROSTATE

Hypogonadizmus dospelého veku (Late onset hypogonadism – LOH) a adenokarcinóm prostaty event. benígna prostatická hyperplázia sa vyskytujú u mužov rovnakých vekových kategórií a ich výskyt má zvyšujúcu sa incidenciu. Ak uvažujeme o suplementácii testosterónu u mužov s hypogonadizmom, tak musíme zohľadniť aj isté špecifické aspekty prostatických ochorení. Naša diagnostika hypogonadizmu dospelého veku bola založená na subjektívnych príznakov pacienta a na zhodnotení objektívnych výsledkov, vrátane laboratórnych vyšetrení (hormonálny profil pacienta, PSA, hepatálne enzýmy atď.). Palpácia prostaty a PSA boli povinným vyšetrením pred zahájením suplementácie testosterónom. Pacienti boli kontrolovaní počas prvého roku v štvrťročných intervaloch, potom raz ročne. V prípade, že palpačný nález na prostate bol nejednoznačný, alebo hodnoty PSA boli zvýšené, indikovali sme u pacienta biopsiu prostaty. Dôsledne sme dodržiavali absolútnu kontraindikáciu pre suplementáciu testosterónom pri podozrení na karcinóm prostaty, či rakovinu prsnej žľazy.

MUDr. Lubomír Hyršl, MUDr. Matúš Chocholatý

Získaná bezpříznaková afunkce ledviny – závažný urologický symptom

SILENT KIDNEY – SERIOUS UROLOGICAL SYMPTOM

Získaná bezpříznaková afunkce ledviny je závažný symptom, který můžeme definovat jako získanou, asymptomatickou afunkci jedné ledviny, která se zjistí náhodně při rentgenovém vyšetření pomocí kontrastní látky nebo izotopovém vyšetření. Obvykle se neprojevuje známkami renálního selhání, protože druhá ledvina je schopna udržovat homeostázu vnitřního prostředí. Tento symptom je nejčastěji způsoben jednostrannou obstrukcí močových cest nejrůznější etiologie, vzácněji i některými zánětlivými, nádorovými onemocnění ledviny nebo jejího cévního zásobení. Pokud je zjištěn, musí být vždy kompletně urologicky vyšetřen. To umožňuje zvolit správný léčebný postup, který v indikovaných případech může zachránit nemocnému fungující ledvinu.

Urologie ve zkratce

prof. MUDr. Vladimír Tesař DrSc, doc. MUDr. Vladimír Tesař DrSc

Epidemiologie a klasifikace chronického onemocnění ledvin

Komentáře

MUDr. Ivan Pavlík

Lokálně pokročilý karcinom prostaty – blýská se na lepší časy nebo jen dál pokračuje hra s hormony?

doc. MUDr. František Záťura CSc

Moravské urologické dny

MUDr. Ondřej Trojan

komentář k práci j. p. Mulhalla

Sdělení z praxe

doc. MUDr. Ján Švihra PhD, MUDr. Tibor Baška PhD, MUDr. Angelika Szalayová, Donald M. Bushnell MA, MUDr. Ladislav Macko, MUDr. Ladislav Poliak, doc. MUDr. Ján Ľupták PhD, prof. MUDr. Ján Kliment CSc

Medikamentózna a chirurgická liečba benígnej hyperplázie prostaty v Slovenskej republike –

Cieľ: Porovnať účinok liekov na potrebu chirurgickej liečby benígnej hyperplázie prostaty (BPH) u slovenských mužov počas sledovania 10 rokov. Klinický súbor a metódy: Register ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky bol použitý na identifikáciu pacientov s BPH. Všetci pacienti boli zaradení v rozsahu rokov 1995 až 2004. Vstupné Critéria boli stredné a závažné symptómy dolných močových ciest pre benígnu prostatickú obštrukciu, znížený prietok moču pod 15 ml/s a zväčšená prostate pri digitálnom rektálnom vyšetrení. Pacienti s karcinómom prostaty alebo močového mechúra boli vylúčení. Primárny cieľ štúdie bol identifikovať zmeny v medikamentóznej liečbe BPH, sekundárny cieľ bol identifikovať zmeny v chirurgickej liečbe BPH. Výsledky: Celkove bolo vyhodnotených 600 tisíc údajov. Vstupná charakteristika bola identická v oboch sledovaných skupinách. Priemerná medikamentózna liečba BPH bola 3,7 vs. 2,6 vs. 3,5 mesiacov u alfa-blokátorov vs finasteridu vs. fytoterapii. Podľa Slovenského registra bola väčšina pacientov liečená alfa-blokátormi (74,5 % – medikamentózna liečba) a TURP (73,0 % – chirurgická liečba). Použitie medikamentóznej liečby BPH narástlo v rokoch 1995 až 2004 o 496,0 % (od 30,5 do 181,8/1 000 mužov). Chirurgická liečba BPH sa v rokoch 1995 až 2004 znížila o 19,4 % pre TURP (od 3,1 do 2,5/1,000 mužov) a 53,3% pre prostatektómiu (od 1,5 do 0,7/1 000 mužov). Krivky incidencie chirurgickej a medikamentóznej liečby BPH boli štatisticky signifikantne divergentné (p < 0,05). Záver: Štúdia potvrdila rozdiely u pacientov s chirurgickou liečbou BPH počas desaťročného sledovania. Alfa-blokátory signifikantne redukovali počet elektívnych indikácií na TURP.

MUDr. Miloš Broďák, MUDr. Pavel Navrátil CSc

Dynamický pubovaginální sling u svalového postižení pánevního dna způsobujícího stresovou inkontinenci

Cíl: Komplikovaná stresová inkontinence, zejména typ uretrální insuficience (ISD – intrinsic sphincter deficiency), představuje závažný a obtížně řešitelný stav. Jednou z možností operační korekce je slingová operace, kterou jsme provedli ve vlastní modifikaci. Soubor: Sledovaný soubor byl tvořen 10 pacientkami s komplikovanou stresovou inkontinencí. Průměrný věk byl 51,5 let (42–72), 9 pacientek bylo již pro inkontinenci operováno, u 1 se jednalo o primární výkon. Metoda: Všechny nemocné byly podrobně vyšetřeny cystoskopicky i urodynamicky. Jedna pacientka byla operována, takže byl sling (pruh z fascie) fixován k ligamentum Cooperi. U devíti byl proveden modifikovaný postup, při kterém sešíváme oba pásky facie k sobě. Kontinence a spokojenost s operací byla hodnocena po 12 a 24 měsících. Výsledky: Časné pooperační komplikace jsme nezaznamenali, všechny nemocné byly kontinentní. U jedné došlo k hyperkontinenci, pro kterou musela být reoperována, u další se objevily urgence de novo, ne zcela uspokojivě řešené konzervativě. Závěr: Pro komplikovaný typ inkontinence je plně indikována smyčková operace. Modifikace, kdy jsou sešity fasciální pásky získané z fascie rektálního svalu k sobě, představuje vhodný způsob léčby s dobrými pooperačními výsledky.

doc. MUDr. Jozef Marenčák PhD, MUDr. Svetozár Náter, MUDr. Mikuláš Maskalík

TURP u pacientov s benígnou hyperpláziou prostaty a s chronickou retenciou moču a renálnou insuficienciou

Úvod a cieľ: Benígna hyperplázia prostaty BHP/benígna obštrukcia prostaty BPO môže byť príčinou dilatácie horného močového traktu a následnej renálnej insuficiencie (RI) až zlyhania obličiek. Cieľom práce bolo zhodnotiť vlastný súbor pacientov s chronickou retenciou moču a RI spôsobenou BHP. Materiál a metodika: V období od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2004 bola vykonaná TURP 24 mužom (priemerný vek 67,5 rokov, rozpätie 56–78 r.) s RI na základe chronickej retencie moču. Traja muži boli liečení na hypertenziu, dvaja na hypertenziu a diabetes mellitus (DM) a ďalším dvom bol novozistený DM. Priemerná hmotnosť prostaty 45 g (33–78 g), IPSS: 28 (23–34), postmikčné reziduum viac ako 300 ml (350–1 100 ml), všetci muži mali (ultrasonograficky – USG) dokázanú stázu v horných močových cestách, hodnoty sérového kreatinínu boli viac ako 200 µmol/l (240–820 µmol/l). Všetci pacienti mali pred operáciou zavedený katéter (priemerne 28 dní, rozpätie 21–42 dní) a všetkým bolo pred TURP realizované urodynamické vyšetrenie: hypotónia mechúra u 17/24, atónia u 2/24 a normotónia u 5/24. Všetkým mužom bola TURP urobená v čase, keď sérový kreatinín bol nižší ako 200 µmol/l (95–160 μmol/l). Pacienti boli pravidelne kontrolovaní: po 2, 4 týždňoch a po 3, resp. 6 mesiacoch od operácie. Výsledky: Bezprostredne po vytiahnutí katétra (na 5. deň po TURP) spontánne močilo 19/24 (79,2 %), ale bez signifikantného rezidua (< 150 ml) len 9/24 (37,5 %) pacientov. Po 3 mesiacoch uspokojivo močilo 22/24 (91,7 %) mužov (postmikčné reziduum < 150/2–140/ml), IPSS 11 (9–20), sérový kreatinín 150 (85–170) µmol/l. Dvaja pacienti so súčasnou hypertenziou + DM sú na permanentnom katétri. Renálne funkcie boli signifikantne zlepšené u 16/24 (66,7 %) pacientov po TURP. Záver: U väčšiny pacientov s chronickou retenciou moču a s chronickou RI dáva TURP dobré výsledky pri dodržaní niektorých zásad dôležitých pre minimalizáciu komplikácií.

Vstup do systému:

Krátké zprávy: