držíte v ruce poslední letošní číslo již šestého ročníku časopisu Urologie pro praxi. Časopis překonal překážky, rozptýlil počáteční pochybnosti a našel své věrné čtenáře i autory. Svým zaměřením na praktické potřeby urologů, sester i pacientů přináší dostatek příležitostí naplnit každé číslo aktuálními informacemi a prohlubovat odborné znalosti. Přes úzkou specializaci má vysokou periodicitu a přichází k Vám každé dva měsíce. Není jistě náhodou, že spolu s časopisem České urologické společnosti Česká urologie patří mezi nejčtenější odborné časopisy. Oba také patří mezi nejlépe hodnocené časopisy v odborné úrovni, grafické úpravě i v hodnocení použitelnosti informací v praxi. Toto ocenění nás neobyčejně těší. Svědčí o vysoké úrovni práce autorů i redakce časopisu a zároveň nás zavazuje ke stejnému úsilí i v novém ročníku.
THE ROLE OF CLINICAL EVALUATION AND NON-INVASIVE URODYNAMICS IN DIAGNOSIS, TREATMENT AND FOLLOWUP OF CONGENITAL NEUROGENIC BLADDER
Deti s dysfunkciou mechúra vrátane vrodenej neurogénnej poruchy močenia (VNPM) predstavujú nezanedbateľnú časť pacientov pediatrického urológa. Závažnosť VNPM spočíva v riziku včasného druhotného poškodenia obličiek a inkontinencii moču výrazne znižujúcej kvalitu života tejto populácie. Okultné neuropatie sú nezriedka spojené s oneskorením diagnózy. Liečba VNPM je zložitá a spravidla vyžaduje celoživotné sledovanie. Cieľom práce je poukázať na miesto klinického vyšetrenia a neinvazívnej urodynamiky v diagnóze, liečbe a sledovaní detí s VNPM.
TUBERCULOSIS FROM THE VIEWPOINT OF MODERN UROLOGY
Tuberkulóza patří mezi infekční onemocnění, jejichž výskyt se v západních zemích v druhé polovině 20. století dramaticky snížil. V současnosti však rostoucí migrace obyvatelstva, imunosupresivní léčba, pandemie AIDS a celosvětově nekoordinovaná antituberkulózní terapie v sobě skýtají nebezpečí růstu incidence v zemích, kde je tuberkulóza vzácná. Epidemiologické údaje neprokazují zvýšený výskyt tuberkulózy v západní a střední Evropě, nicméně vzhledem k narůstajícímu počtu případů u cizinců bychom při diagnostice urologických onemocnění měli pomýšlet i na jejich možný specifický původ. Článek uvádí základní přehled patogeneze urogenitální tuberkulózy, současných diagnostických možností a nové trendy v konzervativní a chirurgické léčbě.
UROLOGICAL PATIENT AND CONTRAST MEDIUM REACTIONS
Intravenózní podání jodové kontrastní látky (KL) se v urologii používá při: vylučovací urografii (IVU), CT ledvin, retroperitonea, pánve a CT angiografii ledvin. Intraarteriálně aplikujeme KL při angiografii ledvin, měchýře a v průběhu intervenčních výkonů, jako jsou dilatace stenóz a embolizace. Intraluminálně aplikujeme zředěnou kontrastní látku při vyšetřeních jako cystouretrografie, ascendentní ureteropyelografie a nefrostomografie.
KIDNEY CANCER EPIDEMIOLOGY
Karcinom ledviny tvoří přibližně 2–3 % všech solidních nádorů dospělé populace. Muži jsou postiženi přibližně dvakrát častěji než ženy, někdy se uvádí poměr 3:2. Většina karcinomů ledviny je sporadických, jenom asi 4 % je familiálních. U jedné třetiny nemocných je v době diagnózy zjištěno metastatické onemocnění a u více než poloviny nemocných s lokalizovaným nádorem onemocnění v dalším průběhu progreduje. Karcinom ledviny je nejletálnějším urologickým maligním onemocněním s mortalitou > 40 %. Jeho incidence se v posledních 25 letech zvýšila o 23–70 %. Standardizovaná incidence se pohybuje mezi 2–10 onemocněními na 100 tisíc obyvatel. Česká republika byla v roce 2000 s hrubou incidencí 22,3/100 tisíc obyvatel (26,9 pro muže a 17,9 pro ženy) na prvním místě světového žebříčku. Mortalita byla v roce 1997 ve Spojených Státech 3,5/100 tisíc obyvatel a v ČR v roce 2000 11,5/100 tisíc obyvatel. Incidence karcinomu ledviny je mezi Afroameričany z dosud neznámých důvodů o 10–20 % vyšší než mezi bělochy. V posledních dvaceti letech se incidence všech stadií zvýšila třikrát více než mortalita. Mortalita by byla vyšší, nebýt zvyšující se detekce incidentálních lokalizovaných nádorů. Migrace stadií v době diagnózy směrem ke stadiím nižším („down-migration“) je především důsledkem zatím nesystematického skríningu. Pětileté přežití se zdvojnásobilo z 34 % v roce 1954 na 62 % v roce 1996. Zlepšení přežití na konci šedesátých a v sedmdesátých letech způsobilo zavedení Robsonovy modifikace nefrektomie a zvýšený výskyt incidentálních nádorů se odrazil ve zlepšení přežití v průběhu let osmdesátých. Pilotní studie skríningových programů ukázaly velmi malou záchytnost karcinomu ledviny při jeho nízké prevalenci v populaci. Pro větší efektivitu systematického skríningu by bylo třeba vyšetřovat kromě ledvin také další břišní orgány. Zatím je skríning omezen jenom na cílové populace s vysokým rizikem.
ETHICAL ASPECTS OF MALE RITUAL CIRCUMCISION
Práce se zabývá otázkou, zda se lékař provádějící rituální obřízku nedostává do rozporu s principy lékařské etiky tím, že provádí výkon ne z důvodů léčebných, ale náboženských. Autoři předkládají argumenty, podle kterých tento lékař postupuje eticky.
NON-NEUROGENIC DISORDERS OF THE URINARY BLADDER
Do povědomí se non-neurogenní poruchy dostávají svými klinickými příznaky, které významně ovlivňují kvalitu života, nezřídka pak recidivujícími močovými infekty, které je provázejí. Znalost vzniku a vývoje těchto poruch, zejména v dětském věku, může společně s prevencí omezit jejich výskyt. Při diagnostice jsou preferována neinvazivní vyšetření. Výjimku tvoří poruchy se selhávající terapií, perzistujícím vezikoureterálním refluxem, recidivujícími infekty s febriliemi, případně atakami akutní pyelonefritidy. Dále pak non-neurogenní dysfunkce indikované k operační léčbě.
EPIDEMIOLOGICAL INDICATORS IN THE RELATIONSHIP TO UROLOGICAL MALIGNANCIES
Kontinuálny nárast počtov ochorení a úmrtí na malígne ochorenia v uplynulom storočí postupne viedol k ich významnému postaveniu v celkovej úmrtnosti a chorobnosti populácií vo vyspelých štátoch sveta. Táto skutočnosť si vynútila aplikáciu epidemiologických prístupov a metód, ktoré sa v minulosti osvedčili pri štúdiu vývoja, rozsahu a prevencie infekčných chorôb aj na oblasť neinfekčných, najmä malígnych ochorení. Cieľom príspevku je poskytnúť urológom a odborníkom v iných klinických odboroch prehľad základných epidemiologických štatistických ukazovateľov a ich vzájomných vzťahov, spolu s ich adekvátnym použitím pri jednotlivých urologických malignitách.
THE RELATION BETWEEN PROLACTIN AND TESTOSTERONE IN MEN WITH SEXUAL DYSFUNCTION
Nález hyperprolaktinémie u mužů se sexuální dysfunkcí vede k otázce jeho vlivu na mužskou sexualitu, vztahu k testosteronu a jeho působení v cílových tkáních. I když je v průběhu života patologická sekrece (obvykle nadprodukce) prolaktinu častým jevem, je především u mužů asymptomatická a obvykle spontánně vymizí. Podle The Merck Manual of Diagnosis and Therapy (USA) je příčinou hyperprolaktinémie cca 70 patologických stavů, od diagnosticky i léčebně jednoznačných (adenom hypofýzy), po ne zcela jasné (především etiologicky) stavy (kontuze hrudníku, přítomnost jizev). Přesto je hyperprolaktinémie jev, se kterým se setkáváme v diagnostice mužské sexuální dysfunkce. Prolaktin je významným markerem mužské sexuální apetence a inhibitorem uplatnění testosteronu v cílových tkáních. Především vliv na 5-alfa reduktázu nutí myslet na možný ochranný mechanizmus organizmu při rozvoji testosteron dependentních chorob (karcinom a benigní hyperplazie prostaty).
Významnou součástí diagnostiky infekcí močových cest je bakteriologické vyšetření moče s kvantifikací mikrobiálního nálezu (Tab. 1)...
Renální angiomyolipom je benigní mezenchymový nádor s incidencí 0,3–3 % operovaných nádorů ledvin, který se často vyskytuje ve spojení s tuberózní sklerózou. Nádor má natolik patognomický obraz na CT (výpočetní tomografie), že lze podle něj stanovit diagnózu. Symptomatologie a komplikace jsou závislé na velikosti nádoru. U velkých či symptomatických nádorů je indikována resekce nádoru, nefrektomie či ablace in situ. Na Urologické klinice FN Plzeň bylo v letech 1996 až 2004 operováno 612 pacientů s nádorem ledviny. Angiomyolipom byl nalezen u 7 pacientů. Průměrný věk operovaných byl 64 let, poměr žen a mužů 5:2. U 3 pacientů byla přítomna klinická symptomatologie. Nádory byly 2–8 cm velké, u pěti pacientů solitární. Resekce nádoru byla provedena u 3 pacientů, nefrektomie byla provedena dvakrát pro podezření z malignity. Tyto tumory byly zároveň vícečetné, v jednom případě bylo vysloveno podezření na tuberózní sklerózu, ve 2 případech byl angiomyolipom náhodným nálezem při nefrektomii indikované pro jinou diagnózu. U většiny nemocných stanovíme diagnózu podle zobrazení angiomyolipomu na CT. U některých jeho variant však není zobrazení typické, proto indikujeme operační revizi.
Snad každý den se setkáváme ve zdravotnické praxi se zaváděním nitrožilních kanyl. Základem úspěšné léčby a předcházení komplikací je prevence infekce a řádná edukace zdravotnických pracovníků.
Ve dnech 12. až 14. října se uskutečnila výroční konference České urologické společnosti. Její konání v Praze, v centru České republiky, v centru kulturního dění a kulturních tradic, předznamenalo její vysokou úroveň. Ta byla zajištěna bohatou účastí zahraničních hostů, kurzem ESU, odbornou záštitou Urologické kliniky 1. LF VFN v Praze, dvěma sympozii aktivních sekcí České urologické společnosti (urodynamické, onkologické), několika firemními sympozii a bohatým odborným programem členů naší urologické komunity. Chtěl bych se s vámi podělit o svůj pohled na proběhlé dny strávené v Praze.
Konference se konala ve znamení velkého zájmu účastníků, poprvé nestačila hotelová kapacita i s přilehlými chatičkami a 14 kolegů muselo být ubytováno v jiném hotelu, přímo v Novém Městě. Bezproblémový průběh opět organizačně zajistila firma Sanofi-Aventis.
Prof. MUDr. Eduard Hradec, DrSc., se narodil 21. 9. 1918 ve Slaném, na Lékařské fakultě Karlovy Univerzity promoval v roce 1946, po promoci pracoval na chirurgickém oddělení nemocnice v Turnově a od roku 1952 na Chirurgické klinice Fakulty všeobecného lékařství v Praze, kde byl jeho učitelem akademik Diviš. Kandidátskou práci na téma „Chirurgie nadledvin“ obhájil v roce 1959, v roce 1964 obhájil docentskou habilitační práci na téma „Diagnostika a léčba poškození močovodu a měchýře léčbou zářením“, doktorskou disertační práci „Rekonstrukční chirurgie močovodu a močového měchýře“ obhájil v roce 1965 a řádným profesorem byl jmenován v roce 1968. Profesor Hradec byl zakladatelem a prvním přednostou Urologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1975).